Reklama
Napsáním tohoto článku se obracíme na vás všechny, zda byste nenašli možnost jak nám z této šlamastyky pomoci. Chtěli bychom vám ukázat jeden z těch všech příběhů, která voda přinesla, a do jaké situace se může člověk bez vlastního přičinění dostat.
Jak to začalo? V červenci jsme s přítelkyní objevili v realitních novinách inzerát, kde manželé prodávali cihlový rodinný domek 80 let starý za 890.000 korun. Baráček se nám líbil a tak jsme se po delším váhání dohodli s prodávající, že ho koupíme za 800.000 korun. Podali jsme si ruce, sepsali smlouvu a podali společně návrh na vklad do katastru nemovitosti.
Jenže... Mezi čekáním, než katastr nemovitostí zapíše uvedenou nemovitost, přišla strana prodávající s návrhem, že pokud zaplatíme 200.000 korun hotově tak se odstěhují do 14 dnů od převzetí peněz. Na což jsme nakonec přistoupili. Sepsal se dodatek ke smlouvě a došlo k předání peněz a nakonec i po menším odporu k odstěhování prodávající strany. 14 dní poté jsme dávali uvedenou nemovitost dohromady, ale 13. srpna 2002 kolem půlnoci přišla velká voda, která zamířila i do obce Libiš a navštívila i náš nový baráček. Bojovali jsme proti vodě, ale marně. V 6:00 ráno jsme to vzdali. Voda stoupala, až bylo vidět pouze špičku střechy. Vše pod vodou...
Co teď? Sledovali jsme pouze ze zpráv, kolik rodinných domků je již zatopeno a kolik jich už spadlo. Voda se dostala i do sousedící chemičky SPOLANA a. s. Neratovice. Rázem se relativně čistá voda stala toxická, která byla všude. Je pátek 16. srpna a dozvídáme se ze zpráv, že spadnul 15. rodinný domek v obci Libiš. O několik hodin později se dozvídáme od souseda, že to byl ten náš...
Co nám zbylo? Zborcený rodinný domek určený k demolici a znehodnocený pozemek od chemičky SPOLANA. Pojištěné to od původního majitele nebylo a my jsme to bohužel nestihli.
A zde to začíná... Ukázalo se, že baráček není cihlový, ale z tzv. "buchet" a stáří domku není 80 let, ale minimálně 140 - 160 let. Kdo je nyní majitel? Podle jednoho zákona jsme majitelé my a podle druhého teprve budeme. Jak je to možné? Katastr zapíše naše vlastnictví zpětně, tedy za 2 - 3 měsíce od podání. Pokud se stane to, že katastr uvedenou žádost zamítne nebo si vyžádá doplnění, tak se dostanete do koloběhu "Kdo je vlastně majitelem" a každý vám tvrdí něco jiného.
Dohoda? Vzhledem k tomu, že rodinný domek je z jiného materiálu a má jiné stáří, než nám bylo sděleno, jsme se snažili s původním majitelem dohodnout na nějakém kompromisu. Po 2,5 hodinovém čekání jsme se na ničem neshodli, ba naopak chtěli po nás peníze dříve, než jsme měli ujednáno, jinak prý budou dělat problémy (např. v podobě nezaplacení daně z převodu nemovitosti apod.). Dohoda nevyšla.
A zde to končí... Jsme částeční majitelé, a tak nemáme nárok na žádnou ze státních podpor, jelikož nesplňujeme základní podmínky pro jejich přijetí (výpis z katastru nemovitostí, trvalé bydliště) - Ministerstvo pro místní rozvoj přislíbilo řešení v podobě vyjímky.
Pokud strana prodávající nezaplatí daň z převodu nemovitosti (což je velká pravděpodobnost), tak jsme podle zákona ručitelé a tak nám nezbyde nic jiného něž daň zaplatit za ně (za nemovitost, která vlastně již neexistuje), pokud zde finanční úřad nebude shovívavý.
Když to tedy shrneme, tak zaplatíme 800.000 za bezcenný toxický pozemek na kterém nebude pravděpodobně možno dále stavět, jelikož se pozemek bude možná nacházet ve změněném povodňovém pásmu. A možná dalších cca 40.000 korun finančnímu úřadu za daň z převodu nemovitosti která vlastně neexistuje. Peníze na rodinný domek jsme si samozřejmě půjčili, a tak budeme splácet to, co vlastně už není. :-(

Chtěli jsme žít spolu, usadit se, založit rodinu. Vše je nyní nenávratně pryč.

Kdyby vás cokoli napadlo, co bychom mohli v tuto chvíli dělat nebo jak pomoci, určitě se ozvěte. Za každou pomoc budeme moc vděčni.

Michal a Nela

Více fotografií a informací najdete TADY.