Reklama
Pokračuje seriál „Staré dobré časy“, který čerpá z knihy „Rady všeliké, domu, hospodaření i jinému činění domácímu dobře prospívající“ vytištěné v 19. století v katolické tiskárně ve Vimperku. Tato půvabná kniha byla nalezena při úklidu na půdě jedné venkovské rekreační chalupy a poslala nám ji čtenářka Marie, kteréžto z celého srdce děkujeme, neb textíky tyto i v dnešní době nejedné žínce dobré rady poskytnouti mohou. :-)

Domácnosti každé útulnosti dodá přítomnost zpěváčka domácího, kterýžto s rodinkou pobývá a přítelem jest, jež potěší zpěvem svým a mnohé rmutné chvílky spříjemniti dokáže. Též osobám osaměle žijícím stálou útěchu přinášívá, život jim tak oslazuje.
Však pořízení kanárka či jiného zpěváčka není toliko k ptáčníku zajíti a peníz zaplatiti. Kdo ptáčka chce chovati, musí se o ptáče starati dne každého s pečlivostí největší. Dobré jest se zkušeným ptáčníkem poraditi se, prv než ptáče sobě zakoupíme, též o jeho výbavě a krmení se dohodnouti. Klec pro ptáče budiž prostorná, by se prolétnouti mohlo, opatřena budiž bidélky jak napevno přidělanými tak k pohoupání uzpůsobenými. Též koupadlo skleněné nutno zakoupiti, nebo tento rád se vykoupá. Však často při koupání do vody natrousí, takže tato se rychle zkazí a zápachem nelibě ptáku i člověku vaditi může, též tak i voda zkažená semeništěm nemocí se stává. Protož zraníčka vodu čerstvou do koupadla dáme a pak po hodině tuto vylijeme, nechavše koupadla prázdna až do koupání dalšího. Tak činíme několikráte za den. Však natrvalo v klícce musíme malou místičku zavěsiti nebo ptáčku jest po celý Boží den vody čisté na pití potřeba. Tato menší otvůrek míti má, kam ptáče hlavinkou dosáhne a píti po libosti může, však tělíčkem se vejíti nemůže. Tak voda zůstane po celý den čista. Na dno klícky písek čistý potoční vsypeme a často měníme. Klícku často čistiti nutno jest, neb ze staré nečistoty v klícce usazené ptáče snadno onemocněti by mohlo. Též sucho v kleci udržovati ptáčník musí, nebo ve vlhku různí červi se mohou usaditi.
Taktéž krmení péči nutno věnovati. Zoby a krmivo zelené s přírody sbíráme na místech čistých, ne hnojem či prachem potřísněných. Salát s trhu vodou proudnou promyjeme a pro dodání vápna tělu ptáčete kost sépiovou u ptáčníka či materialisty zakoupíme. Kost tuto můžeme ptáčeti kouskem staré zvětralé omítky nahraditi. Obé na klícku tak připevniti musíme, by ptáček sedě na bidélku zobati mohl. Zob pak takto smísíme. 15 dílů lesknice, 16 dílů ovsa loupaného, 2 díly máku, 3 díly semíčka lněného, kol 35 nebo 40 dílů semíčka řepkového, 5 dílů prosa, 4 až pět dílů semence, 4 díly slunečnice. Toto vše smíchavše na suché místo do hilsny hrnčené uložíme před prachem uchráněné, odebírajíce toliko pro denní potřebu ptáčete. I medu pár kapek na liberku zobu přidati můžeme. Dvakráte v týhodnu přidáme ptáčeti mrkev postrouhanou, v míšenince můžeme též vajíčka natvrdo uvařeného kousek přidati. Kousek jablátka občas ku spestření ptáčátku též podáme. Za péči laskavou ptáče zpěvem se nám odvděčí.