Jestli si dobře pamatuji, tak vloni se tu o žehlení vedla dlouhá debata. Nakonec se ukázalo, že prostě někdo žehlí rád a někdo nerad :-)) A přestože jsem se vnucovala se svým prádlem k těm dobrým duším z druhé skupiny, žehlím si nadále sama… :-)))
A tak jsem se alespoň zaměřila na to, abych žehlila co nejméně prádla a objevila jsem (zajisté již dávno objevené) několik malých vychytávek. A pokud i vy patříte mezi ty, které tak dlouho odkládají žehlení, až skříně zejí prázdnotou a ložnice připomíná skladiště vypraného prádla, zkuste to jako já. Nezaručuji vám sice, že nebudete muset žehlit vůbec, ale určitě podstatně méně než dosud. Předem se omlouvám všem, kteří prostě nesnesou nevyžehlené spodní prádlo, ponožky apod., vy prosím dál nečtěte, protože tohle není určené pro vaše hladce nažehlené duše :-)))))) · Vždy používám aviváž a pokud suším prádlo v létě venku, tak přepínám ždímání z 800 ot/min na 400 ot/min
· Dávám si záležet na věšení, protože to je základ úspěchu. Prádlo pečlivě vyklepu a pověsím, používám kolíčky i když věším v sušárně, kde nefouká… (naštěstí věšení prádla mi nevadí)
· Stejnou pozornost věnuji sundávání prádla. Utěrky, ručníky a osušky rovnou skládám a dávám do komínků a již nežehlím. Moje maminka sice říká, že by nemohla nežehlit utěrky, ale já mám moderní kuchyň, utěrky nikde nevystavuji a používám je jen účelově a nechápu tedy proč by musely být nažehlené, když do nich ihned něco utřu…
· Samozřejmě nežehlím spodní prádlo, dětské punčocháče a ponožky. Ty rovnou skládám k sobě a spolu se spodním prádlem je ihned uklidím a nenechávám je v košíku, protože často pak vypadá díky nim hromada mnohem větší…
· Již při nákupu oblečení (zejména pro sebe) se zaměřuji na materiály, které se nemusí žehlit. Naštěstí dnešní móda je jim více než nakloněna, z čehož se opravdu raduji…
· Naštěstí mám dost povlečení a proto si mohu dovolit vyprané pečlivě složit na hromadu a když se mi nahromadí šest až osm kousků, tak si půjčím klíč od mandlu a vymandluji ho. Při té příležitosti občas dopřeji trochu hřejivého tepla i právě vypraným ručníkům a utěrkám :-)))
· Manželovi jsem už dávno rozmluvila klasické košile. Naštěstí se v nich necítil dobře, a tak to nebylo tak složité. Když nosí oblek, tak používá roláky - černé nebo bílé… jen v létě občas sáhne po košili s krátkým rukávem, ale ty jsem koupila z mikrovlákna, tudíž se nežehlí.
· Když už mi něco na žehlení zbude, tak nejdřív prohlédnu televizní program a naplánuji žehlení na nějaký pěkný film. Problém je, že často musím žehlení odkládat, protože se prostě není na co koukat… :-))) Manžel sice nechápe, že dokážu obojí, ale to nechápe žádný mužský, že my umíme dělat dobře dvě a více věcí najednou…
· V těhotenství jsem si zvykla u žehlení sedět a zůstala u toho. Je dobré si k prknu pořídit i speciální židličku.
· Určitě je dobré nelitovat nějakou tu korunu navíc a pořídit si kvalitní žehličku, minimálně by měla mít sklokeramický povrch a napařování, ale to snad dneska mají všechny. Zkoušela jsem taky žehličku, která měla nádobu na páru mimo žehličku a hned bych si ji pořídila, ale byla trošku dražší… byla lehoučká.
· Ale úplně nejlepší je mít na žehlení někoho jiného nebo dobrou sušičku. Ale podle zkušeností kamarádů, sušičky které nabízí náš trh, nemají tzv. antistatickou kartu, takže je i z nich nutné prádlo žehlit. V USA jsem prala ve společné prádelně v komplexu, kde jsme bydleli, a tam jsem opravdu vytahovala prádlo ze sušičky úplně „vyžehlené“.

Máte i vy podobné „vychytávky“? Nebo patříte mezi ty, které žehlí i silonky?
Reklama