V každém z nás fungují instinkty zděděné ještě z dob, kdy jsme nebyli tak úplně lidmi. Z těchto instinktů vyplývá i část našeho chování, a ač se to zdá neuvěřitelné, i tak estetická a sofistikovaná záležitost, jakou je zařízení bytu, má své kořeny právě v naší předvěké teritorialitě. A právě to, jak si své teritorium zařizujeme, hájíme a obhospodařujeme, o nás mnoho vypovídá. Co můžeme zjistit o obyvateli bytu, nám prozradila psycholožka Líba Máchová.
Můžeme především usuzovat na otevřenost či uzavřenost lidí, kteří v bytě žijí. Pokud je byt průchozí, otevřený, žijí v něm extrovertní obyvatelé. Zatímco byt se zavřenými dveřmi a ostře střeženým soukromím jednotlivých členů domácnosti říká, že tu žijí uzavření introverti.
Pokud jsou v rodině děti, poznáme okamžitě jejich postavení. V některých domácnostech nesmí děti do obýváku, jsou uzavřené ve svém pokoji a s rodiči málo komunikují, zatímco v rodině, kde má dítě rovnoprávné postavení, můžeme najít jeho stopy v celém prostoru.
Podle typu zařízení a volby barev můžeme poznat, nejen vkus obyvatel, ale i to, jakým způsobem se staví k životu. Pokud je zařízení romantické či rustikální, působí osobně a nese pečeť osobnosti majitele bytu, ať je vkusné, či nikoli, je z něj patrná silná emocionalita. Tak má byt zařízený člověk (či rodina), který řeší situace instiktivně, je citový a vřelý. Naproti tomu stojí strohé, někdy až laboratorní zařízení v ultramoderním duchu. Napovídá, že v něm žije člověk ryze racionální, který se se světem vyrovnává především rozumem.
Stejně k nám mohou mluvit i barvy v bytě, kdo volí barvy teplé a zářivé, je spíše emotivní a otevřený typ, zatímco odstíny chladné žluti, modré či zelené usvědčují majitele bytu z uzavřenosti a odstupu.
Pochopitelně nemůžeme brát výše napsané jako univerzální psychologické vyšetření, zejména proto, že mnoho lidí si nechává byty zařizovat nebo podléhá módním trendům, takže takový byt o svém majiteli vlastně nevypoví nic. I když i takovéhle zařízení může hovořit. A to hlavně o tom, že majitel bytu chce demonstrovat příslušnost k nějaké skupině, aniž by „na to měl“. Exemplárním příkladem jsou koženkové pohovky z bazaru a pseudohistorický nábytek, který by měl oznamovat světu: „Zde žijí dobře postavení příslušníci vyšší třídy“. Psycholog však zpravidla čte něco jiného: „Tady si na něco hrajeme!“
Zajímavým jevem je i to, jak často si lidé přinášejí nejen konkrétní nábytek, ale i celkový styl od svých rodičů. Líba Máchová rozhodně doporučuje návštěvu rodičů vašeho budoucího partnera. Je možné, že ze zařízení bytu vyčtete tak strašlivé věci, že budete moci ze vztahu včas utéct :-)
Na závěr ještě fundovaná rada pro zařizování bytu: Protože je byt vaším nejvlastnějším a nejsoukromějším teritoriem, vaší oázou a ochranou před vnějším světem, zařizujte jej tak, aby vám v něm bylo dobře. Volte takové barvy a takový styl, jaký je vám milý, bez ohledu na to, jaké trendy právě doporučují v magazínech o bydlení. Jedině takový byt bude plnit správně svou funkci ve vašem životě.
Reklama