Mé kamarádce je 25 let a od svých 16 let chodí se svým přítelem (také 25 let). Před několika lety začali spolu žít. Petra dostala od své babičky domek na venkově. Vždy se nám všem zdál jejich vztah ideální, ale opak je pravdou. Její přítel se na chatu seznámil v srpnu s jednou ženou o 10 let starší, pak si začali SMSkovat, volat a nakonec se toužili poznat. Ona je vdova a má malé dítě. Vyvinul se z toho milenecký vztah, na který Petra přišla po dvou měsících. To víte, že se hned rozčílila a chtěla po příteli vysvětlení, proč k tomu došlo. Jemu nedělalo problém se jí s ní přiznat, dokonce jí řekl, že tu ženu miluje jako Petru. Že by chtěl mít obě, žádnou nechce opustit. Petra mu navrhla, že mu je ochotná dát ještě šanci, když tu ženu nechá být. Slíbil jí, že se o to pokusí, ale nestalo se tak. Dále se s ní stýká. Peťa už se na chvíli přestěhovala k rodičům, aby si promyslela, jak z tohoto kolotoče ven. Ví, že by se s ním měla rozejít, ale nemá to srdce ho vyhodit. Jednou už je rozhodnutá to ukončit, podruhé zas vzpomíná na jejich prožité hezké chvíle a změkne.
Petra je moc hodná holka a takového kluka si nezaslouží. On je sobec a myslí jen na sebe. Před týdnem měli spolu rozmluvu, už to bylo skoro vyřešené. On jí řekl, že si našel pronájem a že se odstěhuje, ale do dneška pro to nic neudělal. Když se ho zeptá, co tím chce docílit, tak jí odpovídá že neví. A to bývá jeho poslední slovo. Chtěla bych vás milé čtenářky požádat o radu a váš názor na tento vztah. Vím, že nemá cenu v něm zůstávat, ale možná by kamarádce pomohlo více názorů se lépe rozhodnout. Děkuji vám moc.

Slámička
Reklama