.

Manžel má šanci jet pracovně do zahraničí. Ale co já?

Vztahy

Manžel má šanci jet pracovně do zahraničí. Ale co já?

Jsem pravidelná čtenářka Ženy-in a vždy čtu zajímavé články o životních rozhodnutích žen. A vlastně ani nevím proč, ale mám potřebu napsat svůj příběh. Snad že mi někdo poradí, pomůže, povzbudí?
Před více než pěti lety jsem se dala dohromady s mým nynějším mužem – ihned jsme se k sobě nastěhovali, oba dva jsme bydleli sami, on zdědil po rodičích řadový baráček, já bydlela v bytě bráchy, který byl zrovna na vojně. Já měla po druhém přepadení (na tohle mám prostě asi štěstí...) a on měsíc poté, co mu zemřela maminka. Tatínek mu zemřel ještě dříve, sourozence nemá, tak je sám... Hned jsme v podstatě tvořili rodinu. Ivoš má babičku v Kanadě. Studoval ČVUT a v rámci toho studia a díky finanční pomoci babičky po dvou letech dostal možnost jet do Kanady studovat. Na Štědrý den se se mnou rozešel, že neví, co bude, že neví, na jak dlouho, tam bude a tak vůbec...
No po třech týdnech se začal snažit o návrat, já jsem docela dlouho odolávala, nakonec jsem podlehla:) Pak odjel dvakrát na čtyři měsíce, mezitím na tři měsíce byl tady. Zařídila jsem si vlastní život, byli jsme v kontaktu. Odjížděl jako mladý vcelku nedozrálý kluk a vrátil se jako dospělý muž, co ví co chce. Strávili jsme spolu Silvestra, potom jsem se postupně k němu zase nastěhovala. Za rok dalšího společného bydleni jsme se rozhodli, že budeme mít miminko. Otěhotněla jsem během dvou měsíců a na začátku čtvrtého měsíce o miminko přišla...
Bylo a je to pro mě hrozné - hodně jsem ho chtěla, přemýšlela o tom, přestala brát antikoncepci a pak tohle... Předtím jsem měla pocit, že se brát nemusíme, že stejně tvoříme rodinu, potom jsme si řekli, že si uděláme taky něco veselého a že další miminko již přijde do "opravdové rodiny". Takže jsme se v září vzali.
Základ asi je moc neočekávat - naprosto se to povedlo. A čtrnáct dní po svatbě jsem se dozvěděla, že manžel (který mezitím dostudoval a dělá teď doktorantské studium, věnuje se vědecké práci, hrozně ho to baví) nejspíš pojede do Kanady. A já nejspíš s ním. Na jednu stranu se moc těším a na druhou stranu nevím.... Určitě se mi bude stýskat.
Sama jsem řekla, že tedy miminko posuneme, nemá cenu to lámat přes koleno, ale občas mě to mrzí... Jenže tohle je obrovská šance i pro mě, pokud manžel uspěje, splní se mu sen a bude se moci vědecké činnosti věnovat na plný úvazek. Určitě ale pocestujeme s pejskem, kterého jsme si vzali z útulku - má asi čtyřicet kilo, kříženec labradora s vlčákem, osm let, máme ho více než půl roku. Já tam budu chodit na angličtinu. Jenže tady mám celkem úspěšnou práci, hlavně jsem zvyklá nebýt na nikom závislá - výchova rodičů, poučil mě život... Tam na plný úvazek práci asi neseženu - moje povinnosti budou asi povinnosti ženy v domácnosti - venčení pejska, nákupy, úklid a tak vůbec.
Nevím - mám z toho strach, jsem já vůbec žena vhodná pro domácnost? Jak to zvládnu, neznamená to, že si manžel ze mě automaticky udělá služku? A co kontakt s lidmi? A co rodiče, přátelé tady? Zapomenou na mě? ... Já jsem zvyklá se se vším prát, ale budu mít na to po tom všem silu? V jedenácti letech jsem byla půl roku na psychiatrii kvůli mentální anorexii - a vždycky, když je velký problém, tak se mi to vrací. Tak nevím, nepíši blbosti?
Ale každopádně díky za váš čas.

Veronika
   
22.11.2002 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [37] Ťapina [*]

    Simba: Taky to mám tak nějak, ale zatím jsem na tom začátku.

    superkarma: 0 08.12.2003, 21:24:36
  2. avatar
    [36] Simba [*]

    Nebydlím v zahraničí, ale taky dost daleko od rodiny, příbuzných, kamarádů z dětství. Začátky byly těžké, ale našla jsem nové známé.

    superkarma: 0 05.12.2003, 12:29:32
  3. avatar
    [34] aninas [*]

    kosmokosmo: no teda! A co jsem ja? Mas tady babcu hned za rohem

    superkarma: 0 28.11.2002, 05:59:03
  4. avatar
    [31] kosmokosmo [*]

    Navic Verco, mate tam aspon jednu pribuznou.....to je k nezaplaceni, co ja bych dala za to, kdyby tu byla aspon nejaka praprateta

    superkarma: 0 23.11.2002, 18:54:20
  5. avatar
    [29] Léthé [*]

    superkarma: 0 23.11.2002, 12:42:46
  6. avatar
    [28] aninas [*]

    Veroniko, ja jsem take v Kanade v Cesku zustala maminka, synove i vnoucatka. Take si ponadavam, ze kanadani neumi upect chleba [jak spravne rika clarCa], tak jsem se ho naucila pect sama. Pokud manzel sezene zamestnani, tak se postaraji i o tebe. Stare pratele jsem neztratila, akorat frekvence navstev se krapet prodlouzila, zato jsem nasla nove, diky Internetu

    superkarma: 0 23.11.2002, 07:58:59
  7. avatar
    [27] aninas [*]

    kosmokosmo: no ja si hned vzpomela na tebe , kdyz jsem cetla ten clanek Veronika v podstate nema zadne starosti, ty presne to same s vedeckym pracovnikem uz absolvujes a jeste se dvema rozkosnyma detickama

    superkarma: 0 23.11.2002, 07:53:05
  8. avatar
    [26] Denča [*]

    Veroniko, neboj a jeď! Tvůj manžel Tě tam chce, jste rodina. ´Podle toho, co píšeš, jste oba rozumní lidé. Že budeš doma a uklízet? Vždyť bys to dělala tak jako tak. A navíc v cizině si budeš teprve začínat zvykat a vše chce svůj čas. Na nic nespěchej, podporuj svého manžela, brzy se určitě narodí vytoužené . Můj manžel zase touží jet pracovat do USA, práci má dobrou tady, ale je to kozoroch a toho furt něco táhne dál. Kdyby dostal oficiální nabídku pracovat v USA nebo v Canadě, jela bych s ním. Ví, že bych se bála, že tady nechám rodiče, babičky dědy,, přátelé, ale jednou miluju svého muže a žiju svůj život. Vím, teď se mi to říká, kdyby došlo na "lámání chleba" tak bych byla pěkně na měkko. ale teď mi střízlivý rozum říká, že by to bylo správné. Proto i Tobě přeji hodně štěstí a to mimčo!

    superkarma: 0 23.11.2002, 06:00:54
  9. avatar
    [19] andulinka [*]

    Ahoj Veroniko! Vsechno co bych Ti ja sama rekla uz tu napsala ClarCa a ostatni. Urcite jed. Jejich slova o tom jak ti to v mnoha smerech prospeje mohu jenom potvrdit. Takze jen pridam par tipu jak jsem to udelala ja ted uz nekolikatym rokem v USA. Jako prvni vec jsem si do bytu koupila PC a napojila se na internet (s dobrym pripojenim muzes v pohode volat do Cech tzv. za a s lidmi co jsou na internetu zadarmo pres MSN, AOL apd., a s temi ostatnimi si muzes psat . Pak si muzete koupit televizi na ktere si budes moct zapnout titulky pro neslysici. Mne to moc pomahalo pri uceni. Pujcovala jsem si z pujcovny filmy ktere jsem znala namluvene z Cech a uceni bylo zabava a zapamatujes si nejen jak se dane slovo rika, ale i pise a oposlouchas potrebne vyrazy a slovni spojeni, naucis se hovorove a jednoduse mluvit. Proste to oposlouchas. A kdyz k tomu jeste budes chodit do skoly (to ja lajdacila) tak to je to nejlepsi co muzes udelat. Navic se dostanes mezi lidi a urcite se najde spousta tech co Ti budou chtet pomoct s jazykem a najdes si nove pratele. Nemas se proste ceho bat. Preju hodne stesti a peknych zazitku. A urcite nam napis jak se Ti vede.

    superkarma: 0 22.11.2002, 18:00:54
  10. avatar
    [17] Acinka [*]

    Určitě jeď, je to perfektní příležitost, bude ti chvilku trvat než si zvykneš, ale uvidíš, že toho nebudeš litovat Poznáš spoustu nového a spoustu nového se naučíš. S přáteli si budeš telefonovat a psát a pochybuju, že tam nenajdeš ani jednoho čecháčka, který ti pomůže v "tom" chodit Držím ti moc a moc palečky, uvídíš, bude to fajn

    superkarma: 0 22.11.2002, 13:31:17
  11. avatar
    [16] Kájina [*]

    bara:asi chtela slyset nase nazory primo,chtela nejak utesit a poradit osobne

    superkarma: 0 22.11.2002, 12:34:10
  12. avatar
    [10] Wiki [*]

    Znam na internetu zenu, ktera se taky prestehovala do Kanady (Toronto), muzu vam na ni zkusit sehnat kontakt, treba vam poradi

    superkarma: 0 22.11.2002, 09:56:19
  13. avatar
    [9] sarobrouk [*]

    Jasně Veroniko, ženy-in tu budou vždycky pro tebe, internet je taky přístupný, dokonce v knihovně zadarmo. Tak nesmutni a vždycky sedni k netu a napiš.
    Je fakt, že horší by bylo, kdyby tě s sebou nechtěl.

    superkarma: 0 22.11.2002, 09:51:07
  14. avatar
    [8] zemanka [*]

    Veroniko,
    rozhodne souhlasim se vsim, co pisi ClarCa, Kimmi a Sonne. Sama taky ziju v zahranici, i kdyz ja jsem sem sla sama za svoji praci. Hodne ti to da, rozsiri se ti rozhled.
    Jedna moje kamaradka zije v Torontu. Ma malou holcicku a chvali si ze s malou muze jit do materskeho centra, kde se pozna s dalsima maminama a je to zadarmo. Knihovny s internetem jsou taky zadarmo.
    Myslim si, ze pokud budes mit pocity, ze fungujes jako sluzka a ze jsi na manzelovi prilis zavisla, tak s nim o tom musis mluvit a sama s tim neco delat.
    Jestli se teprv tam budes ucit anglicky, tak mi ver, ze ti to zabere dost casu a ze je to unavny az dost. Pak muzes zkusit studovat neco jinyho, uvidis sama.
    Neboj se, takovahle zkusenost te posili, mas na to!
    Drzim ti palce!

    superkarma: 0 22.11.2002, 09:26:13
  15. avatar
    [7] Sonne [*]

    Ahoj Veroniko!
    Bude to kratke... Kazdy jsme jiny a jak se tam budes citit, zalezi hodne na tobe. Ja v zahranici ziju uz dost dlouho, ale jen za kopeckem a doma jsem kazdy druhy vikend, jinak bych se tu zblaznila. Jenze ja vedela, ze ten kazdy druhy tyden budu moct naskocit do vozitka a prejet hranici. Taky je pravda, ze jsem si tu roli zenske pro vsechno vybrala dobrovolne a vedela jsem, ze s prac. povolenim to nebude lehke, navic mame syna, ktery chodi do skoly a je porad co delat. Presto, prace mi moc chybi a tak jsem se dala na studium, abych se neciitila jen jako sluzka. Kazdopadne je to zkusenost a clarCa to napsala uplne presne... Zivot se ti asi dost zmeni, ale zkus si prvne spocitat klady a zapory a on uz ti rozum napovi, co mas udelat. Preji ti to nejlepsi rozhodnuti!

    superkarma: 0 22.11.2002, 08:07:25
  16. avatar
    [6] Kájina [*]

    ahoj Veroniko,radim jed se svym pritelem a niceho se neboj urcite to dobre dopadne a vy se budete mit moc radi.Horsi by bylo kdyby tam jel tvuj manzel a nechtel by te vzit sebou tak hodne stesti

    superkarma: 0 22.11.2002, 08:04:10
  17. avatar
    [4] kosmokosmo [*]

    Ahojka...ten Tvuj pribeh odnekud znam........az budes v Kanade zavolej mi, cislo Ti napisu ,pokud mi das vedet kam. Budes-li chtit neco vedet o Kanade, tak tukni na kosmokosmo@seznam.cz nebo nech vzkazik. A neboj i v Kanade jsou Zeny-in a nekdy delaji i sraziky, vid Aninas....

    superkarma: 0 22.11.2002, 06:36:53
  18. avatar
    [2] clarCa [*]

    Veroniko,
    je dost pravděpodobné, že stejně nedostaneš pracovní povolení (nevím, možná to má Kanada jinak, ale v USA opravdu nikoliv), tkaže s prací nepočítej. Zvlášť pokud neumíš anglicky.
    No a zbytek záleží na tom, jak to sama pojmeš. Jestli se postavíš do role chudinky, kterou manžel zavlekl do ciziny, pryč od rodiny, tak budeš trpět jako zvíře. Těch věcí, po kterých se ti může stýskat je spousta - od Maxipsa Fíka, přes dobré pivo až po sousedky, které drbou kdo zase neumyl okna ani na vánoce. Zrovna tak najdeš tisíce důvodů, proč "nenávidět" Kanadu a Kanaďany. A můžeš pak doma lkát a plakat, a nimrat se v tom, jaká jsi ó chudinka nešťastná.

    A nebo to všechno vezmeš jako prima životní zkušenost. A že to bude perný, to si piš - najít bydlení, zjistit, jak to funguje třeba se zdravotním pojištěním, jak si dojít na gyndu, když tě chytnou křeče, kde koupit slušný chleba a kde nakládané okurky, kde najít programy kin a jak koupit auto, a jak zvládnout řidičák, když testům nerozumíš. A zase - buďto za to budeš všechny kolem nenávidět ("ty blbci ani chleba neumí upéct") - a nebo se rozhodneš, že se s tím nějak vyrovnáš. A začneš hledat pozitiva - krajina, cestování, zajímavá jídla, možnost naučit se cizí jazyk, možnost vidět, že všude je opravdu chleba o dvou kůrkách.... a třeba se ty časem taky vrátíš změněná, obohacená o tuhle zkušenost a o vědomí, že si dokážeš poradit i v těžkých situacích...

    Nevím, jak to myslíš s tou služkou - jestli se budeš jako služka chovat, tak služkou budeš. Pokud ti naopak přijde rozumné, že když on vydělává peníze a ty "sedíš doma", tak že se postaráš o maličkosti jako je úklid a nákupy - tak nebudeš služkou, ale PARTNEREM, který svým dílem také přispívá k tomu, aby vaše malá rodina přežila v cizí zemi.

    Kamarádi - ti kteří na tebe zapomenou, tak ti za to nestáli. V době internetu snad není tkaový problém udržovat kontakt s přáteli a rodinou.

    Kromě kursu angličtiny zvaž i to, že jsou i jiné věci, které se můžeš naučit. Velmi pravděpodobně budete mít připojení na internet (a za to bych na tvém místě bojovala) - nauč se třeba dělat webové stránky. Není to nijak těžké a můžeš pak rodině a kamarádům takhle vyvěšovat fotky, příhody a postřehy z Kanady. Přes internet najdeš určitě i další české holčiny v okolí - zkus se optat na Rodině... ty ti určitě pomůžou se zjišťováním základních věcí, poradí ti co a jak, kam jít, kam nechodit, co stojí za to.... Vsadím se, že se nudit rozhodně nebudeš.
    S pejskem pozor - ne každý dům povolí nájemníkům psa! V tom našem byly povolený kočky, ale psi ne!!! Takže to bude asi problém. A taky nevím, jak psa přepravíte - přeci jen je to kus letu - a nevím, jeslti ho nečeká karanténa!!! To si určitě zjisti!!!

    superkarma: 0 22.11.2002, 00:39:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme