Vztahy

Mají vaše děti svého poradce ve věcech lásky?

Láska je věc složitá a určitě mi dáte za pravdu, že i v dospělém věku se vám nejednou přihodí, že zoufale potřebujete poradit s nějakou srdeční záležitostí. Člověk na to občas nějak sám nestačí, emocionální bouře je prostě někdy tak silná, že dokonale zapudí veškeré pokusy o zapojení mozkových závitů do hry… Stává se to každému… ano každému…i vám, kdo si myslíte, že jste racionalita sama. ;-) A co teprve mají říkat naše dospívající děti, které na rozdíl od nás ještě nemají valné zkušenosti s láskou, zato to s nimi pořádně mlátí?
Mohlo by se zdát, že dnešní náctiletí jsou na tom co se týká přísunu informací na intimní témata o mnoho lépe, než jsme kdysi bývali my. Mají přece ty své Dívky a Brava, které při letmém nahlédnutí vyvolávají u staromódnějších rodičů na tváři ruměnec studu a které našim zvídavým potomkům – ať chceme, nebo nechceme - otevírají nejen brány do dospělosti, ale hlavně do postele… Nechme teď ale erotiku a vraťme se k citům. Představte si, že vaše třináctiletá dcera se právě zamilovala do spolužáka z béčka. Ke komu si půjde pro radu, jak ho sbalit? Ke kamarádkám? K sestře? K mamince? Nebo k tatínkovi?
Ano – k tatínkovi – proč ne? Po pravdě mě k napsání tohoto článku přimělo vyprávění mé dcery o její spolužačce, která si za svého exkluzivního poradce ve věcech lásky zvolila právě svého tatínka. Nevím, zda v tom byla její chytrá ženská intuice, že otec býval také jednou klukem, takže lépe rozumí tomu, co na vyvoleného bude platit. Možná. Jisté je, že maminka o celé záležitosti není nejen informovaná, ale není ani připuštěna na válečné porady. O tom, že tatínek bere svou funkci opravdu vážně, svědčí třeba i to, že své dceři nejen dává jednotlivé tipy, jak se chovat v přítomnosti potencionálního amanta, ale dokonce předložil i dokonalý plán „balení“. Ten sestával z několika poměrně rafinovaných kroků, z nich stěžejní spočíval v upuštění diáře s poznámkami typu „Michal je úžasný“ a s telefonním číslem hlavní aktérky přímo před objektem zájmu. To celé vyžadovalo ještě spolupráci dalších spolužaček, které se zúčastnily tréninku u kamarádky doma, kde dostaly od trenéra ještě poslední instrukce, aby celá akce vypadala dokonale přirozeně. Jak bylo naplánováno, tak se stalo – diář byl úspěšně „ztracen“ a oběť jej skutečně zvedla. Jak to bylo dál, nevím, ale musím říct, že mě nadchnul přístup onoho tatínka. :-)
A jak je to u vás doma? Kdo radí vašim potomkům s láskou? Chodí se vám svěřovat, nebo jste z jejich milostného života vyřazeni? Berou vás vaše děti spíš jako kamarády, nebo jako přísné dozorce?
   
11.11.2002 - Láska a vztahy - autor: Johana Barvínková

Komentáře:

  1. avatar
    [19] Ťapina [*]

    Já jsem neměla touhu probírat tyhle věci s žádným z rodičů.

    superkarma: 0 08.12.2003, 21:26:15
  2. avatar
    [15] sarobrouk [*]

    Je dobré, když se může mladý, hormony cloumaný člověk někomu svěřit. Já jsem to v sobě vždycky dusila. V dospělosti jsem se svěřovala kamarádce a dělám to doteď. I když se mi jedna odstěhovala daleko, druhá zradila, mám další. Člověk je tvor společenský a potřebuje se vykecat. Moji rodiče mě nevychovali k nějakým slovním důvěrnostem. Pusa, přijít se přitulit, postískat za maminkou, to jo, ale toť vše. Myslím,že je to škoda. Já bych chtěla mít jiný vztah ke svému dítěti, uvidíme, co ukáže budoucnost.

    superkarma: 0 12.11.2002, 08:31:33
  3. avatar
    [10] Kájina [*]

    ja deti taky zatim nemam,a se svyma problemama jsem se sverovala kamaradce a mamce... ale ted kdyz uz nebydlim doma,a prijedem k nasim na navstevu,tak se me taky tatka pta,jak nam to klape a jak se mam

    superkarma: 0 11.11.2002, 13:58:43
  4. avatar
    [7] medved [*]

    na tomhle clanku me udivilo to,ze Joha ma dospivajici dceru -....asi mi neco uniklo...ja myslela,ze je v podstate panna nepolibena

    superkarma: 0 11.11.2002, 11:59:15
  5. avatar
    [6] Clerenc [*]

    omlouvam se, kouslo se mi to tu:-((

    superkarma: 0 11.11.2002, 11:52:30
  6. avatar
    [4] Clerenc [*]

    Taky nemám zkusenosti s vlastníma dětma, ale já sama jsem se záležitostma srdečníma chodila jenom za tatkou . A vlastne chodim i dodnes. Tatka je vzdycky ten kdo si me vezme stranou, kdyz prijdeme na navstevu a pta se me jak nam to klape a jestli je vsechno vporadku .

    superkarma: 0 11.11.2002, 09:55:17
  7. avatar
    [3] Clerenc [*]

    Taky nemám zkusenosti s vlastníma dětma, ale já sama jsem se záležitostma srdečníma chodila jenom za tatkou . A vlastne chodim i dodnes. Tatka je vzdycky ten kdo si me vezme stranou, kdyz prijdeme na navstevu a pta se me jak nam to klape a jestli je vsechno vporadku .

    superkarma: 0 11.11.2002, 09:54:46
  8. avatar
    [2] Clerenc [*]

    Taky nemám zkusenosti s vlastníma dětma, ale já sama jsem se záležitostma srdečníma chodila jenom za tatkou . A vlastne chodim i dodnes. Tatka je vzdycky ten kdo si me vezme stranou, kdyz prijdeme na navstevu a pta se me jak nam to klape a jestli je vsechno vporadku .

    superkarma: 0 11.11.2002, 09:54:36
  9. avatar
    [1] Acinka [*]

    To je hezký, že taťka je poradce, to asi záleží dost na tom, jakej mají k sobě vztah. Já děti ještě nemám, ale když sem byla náctiletá a měla takovýhle lásky, tak sem se svěřovala kamarádce. A v 19nácti letech se přítel po třech letech na mě vykašlal, tak to sem se vybrečela tatínkovi na rameni.

    superkarma: 0 11.11.2002, 08:22:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme