Vážená redakce, píši vám poprvé a jsem pravidelná čtenářka vašeho magazínu už více než rok. Nevím, jestli se bude můj dopis hodit jako příspěvek, ale potřebuji se vymluvit a možná poradit. Můj problém je vztah k jedenáctileté neteři a šestiletému synovci. V srpnu to byly tři roky, co mi zemřel tehdy 33letý bratr. Kdo zažil podobnou situaci, Ví, o čem je řeč. K jeho dceři jsem měla už dřív silný citový vztah, protože je o hodně mladší než moje děti, je fyzicky podobná na bratra. Myslím, že i ona mne má ráda. S chlapcem to bylo trochu jiné, protože byl ještě malý a až po smrti bratra jsem k němu víc přilnula.
Co vnímám jako problém je to, že moje švagrová jim citově nedává tolik, kolik by si zasloužili. Zpočátku jsem si říkala, že se to spraví, protože ovdověla jako 28 letá. Sama jezdila na víkendy, na dovolené a o děcka se starala většinou moje maminka, protože bydlí v sousedství. Mimo jiné je vypravuje do školy a školky, protože švagrová pracuje od šesti hodin. Její matka se občas starala jen o malého, ale oba nikdy nechtěla. Já jsem si je brala občas na víkendy a věnovala jsem jim část své dovolené. Vloni jsme si vzali neteř na týden k moři. Co mne nyní začalo trápit, je to, že švagrová se v létě rozhodla, že půjde pracovat k vojákům. Nevím kde a co tam bude dělat, ale je už jisté, že odejde na tříměsíční výcvikový kurz. Ptala se mne, co já na to, a moje první otázka byla, co bude s dětmi? K mému překvapení mi odpověděla, že se o ně bude starat moje dospělá dcera. Byla jsem v šoku. Věděla jsem, že švagrová je tak trochu sobec, ale že počítá se samozřejmostí, že se bude někdo v podstatě cizí starat o její děti, to mne nenapadlo. Dala jsem jí najevo, že si to nepřeji, protože moje dcera má půlroční mimino a nebydlí ve stejné obci. Její reakce byla, že se mnou nemluví o této věci a ani mi neřekla, že ji na ten kurz přijali. Kdo není zasvěcený, ten neví, že moje matka se o ně starala i o prázdninách, samozřejmě včetně stravování, švagrová se ani nezeptala, jestli má koupit něco na jídlo.
Abych to zkrátila, zkrátka a dobře děti bude hlídat její přítelkyně, která je na mateřské dovolené s druhým dítětem. Sama se rozvádí a má problémy se svými dětmi. Náš malý začal chodit do první třídy a já mám pocit, že švagrové vůbec nezáleží na tom, kdo se s ním bude učit. Nebo jestli to ta její přítelkyně zvládne. Mít na starosti čtyři děti, které se nemají zrovna moc v lásce. Myslím tím hlavně to, že naši žárlí, protože se cítí osamoceni. Jsou z jedné strany osiřelí a jejích máma na ně nemá čas. Několikrát jsem byla u toho, když malému nadávala, že je nedobrý a nikdo ho proto nechce. Ale on si jen vydobývá svoje místo a chce ji na sebe upozornit.
Nevím, co mám dělat, jestli se o to starat, nebo ne. Je mi také líto mojí matky. Devět let je vdova, umřel jí už druhý syn a na jeho děti se upnula. Proto mlčí, má strach, že za ní nebudou chtít chodit. Švagrová ji dosud potřebovala a náležitě využívala. Nyní to asi bude podle pořekadla "za dobrotu na žebrotu". Protože pokud obstojí na vojenském výcviku, tak se odstěhuje za prací a prodá rodinný domek, který jim moji rodiče darovali. Pokud se odstěhuje, tak už nebude nikdo, kdo by se zeptal: "Jak jste se měli ve škole?" Dosud se ptala jen babička a teta. Jejich matku to nezajímá. Bude je nechávat po večerech samy doma, dosud byly u babičky. A na závěr, švagrová jim už nikdy nepřivede nového tatínka, protože před dvěma lety zjistila, že je homosexuální a žije s přítelkyní.

Stázka
Reklama