Reklama
Tak jsem se zase po dlouhé době v sobotu dívala na televizi. Obyčejně ji používám jen k tomu, abych se ze zpravodajství dozvěděla jaké špatnosti zase přinesl den, ale tentokrát jsem se zdržela déle. Film „Čtyři svatby a jeden pohřeb“ jsem sice už viděla několikrát, ale stejně v něm vždycky ještě najdu nějaký nový detail, který mě pobaví. Mám ráda tenhle typ anglického humoru a taky mě baví hledat obecnější paralely mezi filmovými osudy (byť z romantické komedie) a naším reálným světem. V čemž jsem ostatně mohla pokračovat i nedlouho po skončení filmu, protože dávali můj oblíbený seriál „Sex ve městě.“ Ale kam vlastně mířím tímhle televizním úvodem? K tématu, které v posledních letech zažívá na celém světě doslova boom. K tématu nezadaných třicátníků a třicátnic…
Zatímco ještě před nějakými deseti patnácti lety byly největšími trháky seriály a filmy, v nichž hlavní roli hráli více či méně znesváření rodinní příslušníci mnoha generací, dnes jsou nejvíc „IN“ singlové. Je jim třicet a něco, mají z čeho žít, na nedostatek kamarádů si nestěžují, ale když se k ránu vracejí z párty do svého bytu, nikdo je nečeká… Více než čítankovým příkladem je určitě zmatená třicátnice Bridget Jonesová, ale třeba takoví Přátelé nebo Carrie a spol. ze Sexu ve městě nemají o nic menší trable. Chce se vám mávnout rukou, že je to jen další trik bossů showbusinessu, kteří jen stále hledají a hledají nové mediální symboly? Tak se pořádně rozhlídněte kolem sebe. I když nebydlíme v New Yorku, Los Angeles nebo Londýně, i kolem nás se stále více vyčleňuje tahle úspěšně-neúspěšná komunita.
Aby se neřeklo, schválně jsem se rozhlídla mezi svými vrstevnicemi. Tak třeba Jarka. Je jí 33, pracuje jako manažerka u zahraniční firmy, má dlouhatánské nohy, dokonalou postavu a hlavně neuvěřitelný šarm. Je těžké uvěřit, že tahle krasavice už dva roky s nikým nechodí a čas od času mi pláče na rameni, že chlapi došli…
Vlastě bude za tři roky 40. Koupila si byt, má dvě vysoké školy, zajímavou práci a hodně cestuje. Vypadá na třicet a o pozornost chlapů nemá nouzi. Z nějaké neznámé příčiny je ale 90 procent adeptů už ženatých, takže se Vlasta, pomalu smiřuje s myšlenkou, že namísto matky a manželky z ní bude „stará panna“.
Hanka je prsatá blondýna, je jí třicet a umí pět světových jazyků. Její poslední přítel se ji pokoušel přesvědčit, že je blbá a ošklivá a že může být ráda, že s ní vůbec žije. Když ji při jedné žárlivé scéně shodil ze schodů, došla jí trpělivost a opustila ho. Teď už přes rok nemá stálého partnera a jak říká, vlastně jí to vyhovuje, protože si může žít svůj život po svém.
Jsou dnešní singlové sami, protože to tak ať už vědomě, nebo podvědomě chtějí? Nebo se nechtějí dělit o svou svobodu? Nebo ještě nepotkali tu správnou osobu? Nebo už jsou potenciální vhodní partneři přiměřeného věku rozebráni?