Moje manželství už delší dobu neklape. Vlastně máme čím dál tím menší snahu nějak to řešit a komunikovat spolu, ta únava je patrná na obou stranách. Taky se mi doneslo, že někoho měl, ale nevím, zda to nejsou jen zlé pomluvy. Proto jsem docela přivítala nabídku kamarádky, abych s ní jela na týden do Chorvatska s partou jejích známých. Manžel stejně moře nesnáší a děti si vzala babička. Čekala jsem, že budou doma protesty, ale když jsem řekla, že dostanu zájezd za poloviční cenu, protože někdo odřekl na poslední chvíli, zvítězila u mého muže lakotná povaha a řekl, ať teda jedu…
Když budu upřímná, nakonec to byla moje nejlepší dovolená za posledních pět let. Samozřejmě se mi děsně stýskalo po dětičkách, ale na druhou stranu jsem si konečně zase hodně odpočinula. Žádné ranní vstávání, žádné plíny, žádné dětské hádky… jen pohodička, moře, sluníčko a príma parta. Ta byla taky pak kamenem úrazu celé akce. Protože jeden kluk začal dost nápadně vyhledávat mojí společnost. Nejdřív mi to bylo docela příjemné, dlouho jsem nic podobného nezažila. Ale pak začal tlačit na pilu a mně se to přestávalo líbit. Svěřila jsem se kamarádce, jak to je a ona mi řekla, ať neblbnu a užiju si, že na dovolené jsem jen jednou a muž se stejně nic nedozví. A aspoň mu to vrátím… Možná vám to přijde hloupé, ale já mu řekla, že nic nebude, že jsem vdaná a že na to nemám. Trochu se divil, ale pochopil.
Možná bych měla litovat, jak říká kamarádka, že jsem si léta neužila jak se patří, ale já jsem ráda, že je to tak. Nakonec načerpala jsem u moře energii a víte, že jsem se i těšila domů na děti a na muže? Jsem naivní a hloupá?

Jitka
Reklama