Naše na první pohled pohodové manželství už je delší čas v krizi, a tak jsem uvítala, že manžel odjel pracovně na 14 dní do zahraničí. Děti nemáme a já se těšila na dva týdny pohodičky, kdy budu vyrážet ven s holkama a vůbec si budu užívat. Netušila jsem ale, jak moc to užívání vezmu vážně….
To, proč je naše manželství na slepé koleji, je tak banální, až se mi o tom nechce mluvit. Byla slečna a já na to bohužel přišla. I když mi manžel přísahal, že o nic nešlo, že to byl jen takový úlet, stejně jsem tak nějak ztratila důvěru a musím přiznat, že ve mně i hlodal červíček pomstychtivosti. Nejsem ale typ, co by šel a někoho balil jen proto, abychom si byli kvit, tak mě tyhle nápady brzy přešly. Tím, že jsem se uvolnila a na celou věc zapomněla, jsem ale paradoxně nechala otevřená vrátka náhodě. A ta náhoda přišla přesně v době, kdy jsem tu byla za slaměnou vdovu.
Byl cizinec, byl v našem městě pracovně na pár dní a nemohl najít cestu nebo co. Tak jsem mu ukazovala v mapě, kudy jít, a najednou to bylo. Pozval mě na večeři a já ani chvíli neváhala. Následovaly tři dny, které byly něčím docela jiným, než co jsem dosud zažila. Ale bylo to super a užívala jsem si to. Obídky, procházky, kytky, kultura, večeře, tanec, prostě úplně všechno. Jako v divném snu.
Pak odjel a já si uvědomila, že je to strašně dobře. Protože by to už nebyl jen obyčejný úlet, já bych na tom uletěla docela… Nebrala jsem to jako pomstu, ale moje kamarádka, které jsem se svěřila, si myslí, že ano. A taky mi vyčetla, že to bylo ode mne nezodpovědné zaplést se s cizím mužem a ještě z jiné země. Prý to je pod mojí úroveň a že jsem se zachovala jako chlap. Vím, že košer to zrovna nebylo, ale řekněte, nemáte pocit občas si jen tak trochu písknout? Copak jen chlapi mají právo na úlety?
P. S. A s manželem to teď taky klape nějak líp. ;-)

Dita
Reklama