Moje máma se úplně zbláznila. Jsme z toho se sestrou docela hotové, protože nechápeme, co se to s ní stalo. Jsou spolu s tátou už skoro třicet let. Manželství takové normální, občas nějaká bouřka, jak už to bývá, ale žádná tragédie. Poslední dobou se s našima vidím jen občas, protože jsem se kvůli práci odstěhovala do jiného města, ale nikdy by mě nenapadlo, že se na stará kolena budou rozvádět.
Dozvěděla jsem se to v březnu od sestry, která bydlí s rodinou nedaleko od našich. Volala mi, že je u nás doma zle, táta se hroutí a máma se stěhuje za milencem. Byly jsme pak u táty na návštěvě a on nám vyprávěl, jak mu maminka oznámila, že podává žádost o rozvod, protože jí táta nerozumí. Že se stěhuje pryč a že začíná nový život. Prý se bude znova vdávat, jen co se rozvede. Táta je z toho pryč, celý jakoby sešel. Když jsem volala mámě a chtěla jsem vědět, co se to děje, řekla mi, že nemá čas a že se někdy staví a vysvětlí mi to. Jen ať nedám na lidské klepy, že je konečně šťastná…
Vůbec nechápu, proč se to stalo. Táta je sice samorost, ale i když má svoje mouchy, je to hodný chlap. A má ji rád. Tím jsem si jistá. Postavili spolu dům, vychovali dvě dcery, teď mají od sestry i vnoučka - tak proč to máma celé rozbila? Ani jsem toho jejího šamstra neviděla, ale povídá se, že je mladší. Fuj! Co když je to navíc nějaký podvodník? Sestra mě uklidňuje a říká, že to nějak dopadne. Prý si máma uvědomí, že udělala chybu a vrátí se… Ale já mám strach, že to míní vážně. Znám ji. Vždycky byla paličatá. Už teď jsem ale rozhodnutá, že jestli to udělá, na svatbu jí nepůjdu. Mám tátu ráda a stojím na jeho straně. Tohle se přece nedělá.

H. Z.
Reklama