.

Biologie lásky VII. – Proč není harém ideálním způsobem soužití muže a ženy?

Vztahy

Biologie lásky VII. – Proč není harém ideálním způsobem soužití muže a ženy?

Jestliže se jeden muž stane tak mocným, že může poskytovat úplné zabezpečení velkému počtu potomstva, může si dovolit oplodnit velký počet žen. Pro pána harému by to teoreticky mělo být výhodné, protože má zaručeno, že se jeho geny přenesou do příštích generací. Nese to však s sebou vážné nejistoty. Připravuje to mnoho jiných mužů o ženy a také to vyžaduje, aby ženy v harému bez odporu souhlasily s tím, že mají společného sexuálního partnera.
Pohled na události, k nimž docházelo v největším ze všech harémů – ve Velkém serailu tureckých sultánů-, ukazuje, jak byl tento rozplozovací systém v praxi nedokonalý. Donekonečna se pletichařilo a vraždilo a celá složitá organizace mohla být udržována v chodu pouze vládou teroru. Typickým trestem pro ženy, které nedokázaly přijmout svoji úlohu, bylo zavázání do pytle zatíženého kamením a vhození do Bosporu. Pytle se naložily na loďku a ta byla odvlečena na hlubokou vodu. Tam byla převrácena a bezmocné ženy se utopily. Při jedné příležitosti bylo tímto způsobem utopeno tři sta žen – celý harém – protože tehdejší sultán si chtěl dopřát potěšení a zásobit se novými samičkami.
Naproti tomu v jiném období čtyřsetpadesátiletých dějin velkého harému ženy převzaly moc. Za této stoleté vlády žen bylo sultánům ponecháno holdování opileckým orgiím, zatímco státních záležitostí se chopily ženy. Tehdy skutečně vládly.
Mezi staršími ženami docházelo v tomto období k nekonečným bojům o moc s ostrými spory a nesčetnými vraždami. Aby si starší ženy udržely moc, pořádaly pro své sultány stále výstřednější sexuální hýření, aby je odradily od případného vztahu s nějakou novou ženou. Stále existovalo nebezpečí, že by sultán mohl pocítit nějakou takovou náklonnost, protože i u vládců harémů je prvotní lidskou potřebou vytvořit párový vztah. Tyto vztahy, vyzdvihující nové vlivné oblíbenkyně, musely být potlačeny pokud možno co nejrychleji. Jedním ze způsobů bylo pátrat ve světě po těch nejkrásnějších pannách a den po dni jednu sultánovi představit. Sultán byl vyzýván, aby se účastnil hromadných orgií, při kterých byla ženská osobnost zcela ničena. Jeden sultán se často bavil tím, že všechny ženy, svlečené do naha, klečely na čtyřech a ržály jako klisny. On chodil mezi nimi a choval se k nim jako hřebec, dokud se úplně nevyčerpal. Aby za takových podmínek rozkvetla nějaká nová láska bylo téměř nemožné.
Sultánovi synové, jakmile se narodili, byli umístěni do budovy zvané „Klec“. V pubertě každý z nich dostal svůj vlastní harém, ale všechny jeho ženy byly sterilizovány, aby nemohl plodit vlastní potomky, kteří by mohli soupeřit s potomstvem sultánovým. Jestliže došlo k nějaké nepředvídané události, byl novorozenec okamžitě zavražděn. Čas od času posílal sultán do obydlí princů specializované škrtiče, aby zabili některého z jeho synů, o němž se domníval, že by mu mohl být v budoucnu nějak nepohodlný. Když docela dospěli, byli ti princové, kterým se podařilo přežít, napůl pomatení. A z nich měl být vybrán nový sultán.
Život v komunách a harémech neodpovídá obrázku šťastné velké rodiny. Je zřejmé, že jakmile je opuštěno soužití jedné dvojice jako základní reprodukční jednotky našeho druhu, objeví se problémy všemožné povahy. Přinejmenším chybí milující rodičovská péče, která pomáhá dospívání vyrovnaného, inteligentního potomstva. Zdá se, že jsme geneticky naprogramováni k rodinnému životu a jsme opravdu spokojení pouze tehdy, když se tímto programem řídíme.
Jak máme dát tuto skutečnost do souladu s dvojakou rodinnou strategií lidského samce – strategií udržování dlouhodobé milující rodinné jednotky, doplňovanou krátkými nahodilými sexuálními dobrodružstvími někde jinde? Jak může být samčí potřeba „rozsévat sémě“ uspokojena, aniž by rozbila důležitou rodinnou rozmnožovací jednotku? Co můžeme dělat, jestliže zálety vedou k novému, rodinu ohrožujícímu svazku a jestliže systém společných sexuálních partnerů selhává? O tom se dočtete příště.
   
09.04.2002 - Láska a vztahy - autor: Líba Máchová

Komentáře:

  1. avatar
    [13] Ťapina [*]

    Tak to bylo dřív, když muži měli šanci rozsévat své sémě všude možně, to se hodilo, aby rozsévali jenom ti nejlepší. Dneska holt mají šanci všichni, ale těch šancí je míň.

    superkarma: 0 08.12.2003, 19:38:55
  2. avatar
    [12] Simba [*]

    Landriel: Já myslím, že islám na ni tak pohlíží dodnes.

    superkarma: 0 27.11.2003, 17:26:54
  3. avatar
    [11] Landriel [*]

    Taky se mi moc nelíbí to, co je v článku popsané, ale tak to v té době asi fakt chodilo, hlavně v kulturách, kde se na ženu pohlíželo jako na bytost bez duše - což bylo v určité době snad všude.

    superkarma: 0 08.11.2003, 11:36:05
  4. avatar
    [9] Kremzina [*]

    No Danielo, to je docela síla. Vůbec by mě nanapadlo, že dnes jen tak někdo žíje v polygamii. A co děti? Nemají v tom trochu zmatek? Pro děti Tvé partnerky a manžela jsi teta? Může to být zajímavé soužití, ale nevím, zda bych na něj našla dostatek odvahy. Tomu, že máte více času, věřím a závidím .

    superkarma: 0 15.04.2002, 08:25:21
  5. avatar
    [6] Dokinka [*]

    slunečnice ber članok ako holy fakt.Vela veci sa nám nepáči a musíme je spolknout.

    superkarma: 0 09.04.2002, 08:47:05
  6. avatar
    [5] Léthé [*]

    To:Andrea...možná v láku na okurky.

    superkarma: 0 09.04.2002, 04:39:34

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme