.

Musí být nástup do mateřské školky pro děti i rodiče šokem?

Vztahy

Musí být nástup do mateřské školky pro děti i rodiče šokem?

Vidina pravidelného ranního loučení na prahu mateřské školky děsí mnohé rodiče, zejména maminky, již od chvíle, kdy ráno musí probudit své děti, se kterými ještě před pár měsíci prožívaly každý den, hodinu po hodině, spolu. Ale v životě většiny rodin nastane den, kdy se rodič pečující o malé dítě vrací zpět do zaměstnání a dítě nastupuje do školky.
Pokud děti celé ráno propláčí a s přibližující se školkou jejich pláč stupňuje, je pro rodiče velmi těžké zachovat klidnou tvář. Ale právě na chování rodičů velmi záleží. Dítěti se v první řadě nesmí dát najevo, že sami máme z odloučení strach, protože tak podrýváme jeho sebedůvěru. Samotné loučení pak musí být sice krátké, ale mělo by obsahovat něco, nač se dítě může těšit. Je dobré si třeba naplánovat odpolední program – například, kam půjdeme odpoledne ze školky, co budeme dělat, co uvaříme dobrého k večeři. Dítě tak získá jistotu, že se maminka vrátí a nenechá je samotné dlouho. Nesmíme ale na žádný ze slibů zapomenout a skutečně vše splnit. Po krátkém rozloučení by rodič měl ihned odejít a rozhodně se nevracet. Protože zde nejlépe platí heslo – sejde z očí, sejde z mysli.
Pláč dětí, které začínají navštěvovat mateřskou školku, není nic neobvyklého a nenormálního. Naopak. Pocit úzkosti, jež v dítěti vyvolává představa, že zůstane samo bez mámy či táty, je spíše dobrou známkou toho, že potomek má rodiče rád a má silnou citovou vazbu. Neměli bychom proto dávat dítěti příkazy typu: Nesmíš brečet! nebo je dokonce zesměšňovat. Dokážeme-li mu klidně vysvětlit, že mu důvěřujeme a víme, že je už dost velké, že situaci zvládne, máme napůl vyhráno. Dítě nabude sebedůvěru a během několika dnů či týdnů si prostředí školky osvojí natolik, že do školky bude chodit jako do známého prostředí, kde je vítáno a má zde mnoho kamarádů.
Všem rodičům přeji, aby se jejich děti ve školce rychle „aklimatizovaly“ třeba jako můj syn, který mi ve třech letech vynadal, že pro něj chodím do školky moc brzy, že si vůbec nestačí odpoledne pohrát :-)))
   
01.03.2002 - Láska a vztahy - autor: Týna

Komentáře:

  1. avatar
    [6] Ťapina [*]

    Někdy to bývá dramatické, sama jsem v MŠ prořvala pár dlouhých dní.

    superkarma: 0 08.12.2003, 17:52:26
  2. avatar
    [5] Simba [*]

    Já jsem si na MŠ nezvykla vůbec, nakonec mne musela hlídat teta. Zato dceři se v MŠ vůbec nestýskalo.

    superkarma: 0 30.11.2003, 14:32:03
  3. avatar
    [3] Andula [*]

    Hm, zvykání... Když ti moji synové jsou nějací odrzlí, samostatní a neustále dychtiví něčeho nového, takže my máme problémy spíše opačné. Příklad: náš mladší, ani ne dvouletý syn chodí tak jendou za 14 dní na dvě až tři hodiny dopoledne do hlídacích jeslí a nedávno tam byl poprvé i na spaní. Ráno jsem ho tam vedla a zatímco ostatní děti plakaly a chtěly zase jít pryč s maminkou, naše dítě se rychle vrhlo do herny a už jsem je nezajímala. Odpoledne se děti radostně vrhaly svým rodičům do náruče, aztímco náš syn sice mou a nmanželvu přítomnost kvitoval s povděkem, ale pak naznačil, že si ještě půjde hrát a plakal, když jsme ho brali domů... Starší, dneska čtyřletý, je minimálně stejný.

    superkarma: 0 03.03.2002, 13:48:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme