Vztahy

„Maminko, vezmi mě nahoru! Tady jsou samý prdele!“

Děti jsou naši roztomilí andílkové. Dělají nám radost, když vyslovují svá první slůvka a nemotorně tvoří své první věty. „To je ale šikovný chlapeček,“ rozplýváme se nad potomkovou snahou a přitom si často ani neuvědomujeme, že s narůstajícími verbálními schopnostmi dítěte narůstá také riziko trapasů. Zejména v dopravních prostředcích. Jen pro ilustraci jsem sebrala několik zajímavých příhod, jež se přihodily rodičům a dětem, které znám.
První příběh pojednává o mamince a asi tříletém chlapečkovi. Maminka je pěkná úhledná osoba, původním povoláním učitelka. Chlapec je roztomilý a vnímavý. Dvojice nasedá do autobusu. Na další stanici přistupuje páchnoucí a zanedbaný opilec, který se zřejmě naposledy myl v minulém století. Autobusem se line smrad špíny, potu, cigaret a hospody. Chlapeček sedící mamince na klíně zavětří a za chvíli se jeho tvář rozzáří náhlým poznáním. Vzápětí pronese na celý autobus: „Mami, ten pán voní jako tatínek! Vid?“ Rudnoucí matka táhne dítě ven, dítě nechápe, spolucestující se divně koukají…
Druhý příběh se odehrál v tramvaji. Aktéry jsou: maminka a asi čtyřletá droboučká holčička. Tramvaj je narvaná k prasknutí, lidé se mačkají a matka lituje, že s dítětem nenašla místo k sezení. Pevně třímá dceřinu ruku a doufá, že ji nikdo neušlape. Za chvíli se zespoda ozve zoufalý křik: „Maminko, vezmi mě nahoru! Tady jsou samý prdele!“ :-)
Do třetice všeho dobrého a zlého. Maminka nesehnala nikoho na hlídání, tak bere svého dvouletého synka s sebou na kontrolu na gynekologii. Vše probíhá bez problémů. V čekárně je málo lidí, lékař maminku prohlídne, sestřička si s dítětem ukazuje obrázky, pak předá matce recept a jede se domů. Chlapeček třímá v ruce obrázek jako trofej. V metru mu obrázek upadne na zem. Přichomýtne se nějaký ochotný pán a chlapečkovi obrázek podává se slovy: „Kampak jedeš, chlapečku?“ „Od dotorky,“ špitne hošík. „Ale, a copak ti je, chlapečku?“ vyptává se pán starostlivě. „Maminka bebí na pipince,“ oznámí chlapec už hlasitěji, pyšný na to, že se vyzná. Pán rudne v rozpacích. Maminka se tváří, že k dítěti nepatří. Na příští stanici oba překotně vystupují a maminka si v duchu slibuje, že bude dítě o svých osobních záležitostech informovat příště nějak kulantněji…

Máte také nějakou veselou příhodu s malým ukecánkem? Napište nám ji.
   
22.02.2002 - Láska a vztahy - autor: Johana Barvínková

Komentáře:

  1. avatar
    [58] Simba [*]

    Ťapina: na pivo

    superkarma: 0 30.11.2003, 14:24:59
  2. avatar
    [57] Ťapina [*]

    Skvělé. Svoje děti ještě nemám, ale byla by tu jedna historka od známého. Jeho synek přemlouval, že se chce jít projet na koloběžce, až tatínek svolil: "Tak jo, půjdeme ven, ty se projedeš a já si dám pivo." Synek nadšeně vydrandil z domu, kde se ho ptá soused: "Tak co, mladej, kam jedeš?" A mladej na to: "NO NA PIVO, NÉ?"

    superkarma: 0 05.10.2002, 11:47:24
  3. avatar
    [42] Libča [*]

    superkarma: 0 23.02.2002, 21:21:10
  4. avatar
    [41] koule [*]

    Šli jsme s kamarádkama s mateřského centra. Děti se drželi za ruce a jedna po starší paní - to vypadá, jako by šli jesličky a Eliška na ni Dz pusu. V tu chvíli bych se propadla, ještě štěstí, že paní byla nahluchlá a začala se vyptávat dál.
    A můj výrok tříletýho synovečka - mamy, jak s te mě postavili.

    superkarma: 0 23.02.2002, 18:27:26
  5. avatar
    [40] Saturninka [*]

    Když měl malý cca 2 roky: Jééé, maminko, to je hezký pán, toho si koupíme!!! ...takhle sháněl tatínka každou chvíli, páni reagovali různě ...

    Ve 3 letech na zastávce autobusu plné mladých výrostků. Protože jsem byla hubeňour, měla jsem obepnuté černé kalhoty a kratší triko. Malý chodil okolo, semtam mně plácnul po zadku a pak na celé město zařval: mamíííííí, ty máš ale PRDEL!!! Já mu povídám: prdel se neříká . Poslušně se tedy - opět hlasitě -opravil: ty mááááš ale PRDÉLKŮŮŮŮŮŮŮŮŮŮ!!! Taky bylo o zábavu postaráno.
    A do třetice - synovec s kamarádkou čekal před obchodem, měl 1,5 roku a velmi pěkně mluvil. A tak ukazoval na lidi a Elí musela říkat:pán, pán, paní...Až jí malý opravil - to nebyla paníííí!!! "Ale byla to paní." Nebyláááá, je to pán, mááá KNÍÍÍÍR...

    superkarma: 0 23.02.2002, 16:22:27
  6. avatar
    [36] clarCa [*]

    ještě moje sestřenice, když jsme byli na procházce s babičkou a dědečkem, viděli jsme pani, která měla na hlavě takový krátký ježatý culíček, a sestřenka na celou ulici ukázala a řvala "koukejte na tu štětku, koukejte na tu štětku!!!"

    superkarma: 0 22.02.2002, 17:56:59
  7. avatar
    [22] Sama [*]

    Bože - ty dětičky jsou roztomilý! Jednou jsem vypakovala manžela s dcerou na celý den pryč. Muž samozřejmě dostal 100 rad co má a nemá a hlavně mu bylo připomínáno teplé jídlo. Po návratu se ptám Kačky jak bylo a ona bezelstně: "Byly jsme na obědě v hospodě. Jako!!!!!". V tu chvíli jsem myslela, že ji muž roztrhne

    superkarma: 0 22.02.2002, 11:54:52
  8. avatar
    [20] Kremzina [*]

    V létě si chodíváme s dětmi sednout na zahrádku. Děti tam mají nějaké houpačky a prolézačky, dvůr je uzavřený, tekže je nikdo moc nehlídá. Moje čtyřletá dcera najednou přišla s nanukem. Ptám se: "Kdo Ti ho dal?" Prý nějaká hodná paní. Za chvíli měla v ruce čokoládu. Zbystřila jsem a chvíli dceru pozorovala. Prostě obcházela stoly a dle příkladu obsluhy vysypávala popelníky a odnášela prázdné sklenice. Lidem okolo to přišlo roztomilé, tak jí za to dávali malé sladkosti, včetně obsluhy. Styděla jsem s strašně.

    superkarma: 0 22.02.2002, 11:05:34
  9. avatar
    [5] zena [*]

    Super , škoda, že ještě nemám děti. Už se na tyhle trapasy taky těším

    superkarma: 0 22.02.2002, 08:04:50
  10. avatar
    [4] Hanela [*]

    clarCo - to moje ségra byla lepčí ...prohlásila...to je to místo, kde je pohřbený Hiltler???

    superkarma: 0 22.02.2002, 08:03:11
  11. avatar
    [3] Lotka [*]

    superkarma: 0 22.02.2002, 07:35:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme