Milé dámy, pojďme si teď všechny, jak tu jsme, slíbit, že budeme v roce 2002 dokonalé manželky a partnerky. Vždyť, přiznejme si to, je to naše věčná hašteřivost ruku v ruce s naší nesnesitelnou nedůsledností, co stojí na počátku každé domácí hádky. Pojďme si tedy svatosvatě slíbit, že letos…

… budeme utrácet peníze jen za nejnutnější potřeby, jako je jídlo, nájem, telefon (přičemž snížíme jeho užívání na polovinu), benzín, rybářské pruty, pivo, předplatné deníku Sport a celoroční vstupenka na hokej.

… nebudeme pracovat přesčas, budeme vařit teplou večeři a postaráme se, aby děti měly vždy napsané úkoly, dojídaly, neodmlouvaly, docházely na kroužky, nebyly nemocné a nehovořily sprostě (jsou-li malé, aby neplakaly, především v noci).

… nebudeme se kamarádit s pochybnými bývalými spolužačkami či kolegyněmi, které jsou buď svobodné, nebo rozvedené, a jen kazí náš názor na instituci manželství.

… nebudeme zvát na návštěvu matku, a když už, tak pouze v případě, že bude manžel na služební cestě v Tanzánii.

… budeme zvát na návštěvu tchýni, a to nejméně jednou do týdne (v mezičase ji budeme navštěvovat cestou z práce a ptát se, zda něco nepotřebuje).

… nebudeme se rozčilovat, když partner zapomene na výročí a přijde na večeři v jednu ráno. Zato si budeme pamatovat, kdy je národní přehlídka modelářů a nebudeme na tento termín plánovat žádné akce. Pojedeme jako technická podpora a budeme dohlížet na radiostanici, případně budeme aportovat zatoulané letadýlko.

… nebude nás nikdy „bolet hlava“. Ale budeme také respektovat, když se manžel vrátí domů zmožen, unaven a vyčerpán (tehdy po něm nebudeme nic chtít, správně opravdu NIC).

… budeme dokonalé, nebo se o to aspoň pokusíme.

Magdaléna Správná
Reklama