Reklama
Letošní rok byl pro mě krutou zkouškou nervů. Moje rodina se rozpadla, protože manžel si našel jinou ženu. Pravděpodobně se s ní scházel už dlouho, ale definitivním důvodem k odchodu ode mne a od syna bylo to, že je jeho přítelkyně těhotná. Strašně mě to vzalo, ale nedělala jsem žádné problémy a přistoupila jsem na rozvod. Syn zůstane v mé péči a s manželem se bude pravidelně stýkat. Dohodli jsme se také na tom, jak budeme slavit svátky. Letos na Vánoce bude syn se mnou, ale hned na druhý svátek vánoční si ho manžel bere k sobě a budou až do nového roku spolu. A s ní…
Myslela jsem si, že to nebude takový problém. Že to zvládnu. Ale jak se Vánoce blíží a všude kolem sebe vidím lidi, jak se těší a nakupují dárky, tak se toho všeho čím dál tím víc bojím. Deset let jsme byli na Štědrý den spolu všichni tři a i když nebylo vždycky všechno dobré, tak na Vánoce jsme si to vždycky krásně užili. Teď budu sama u stromku se synem, bude mi asi smutno a jemu určitě taky. Tátu má rád a náš rozchod těžce nesl. A to ani nemluvím o Silvestru, kdy budu sama. Moje sestra mě sice zvala k sobě, že můžu vítat Nový rok s nimi, že tam bude spousta známých, ale já nemám chuť chodit někam kde budou lidi. Bojím se, že neustojím svoji lítost a že se stejně nebudu bavit a jen bych to všem pokazila… Tak radši budu doma u televize. A budu si říkat, že je to stejně jen večer jako každý jiný.

Ema