Reklama
Milá redakce, v posledních týdnech se u nás v rodině vyskytl obrovský spor, který nemá žádného konce. Manžel se mnou téměř nemluví a musela jsem si od něj vyslechnout, že jsem neschopna správně vychovávat naši dvanáctiletou dceru. Proč? Protože jsem jí dovolila číst časopisy pro náctileté dívky. Manželovi se jeden z nich dostal do rukou a začalo čoro-moro. Okamžitě magazín zabavil a prohlásil, že víckrát mu nic takového nesmí přes práh. Na to jsem – tuším, že celkem logicky – argumentovala, že když dceři zakážeme takové časopisy číst, začne si je tajně půjčovat od spolužaček, takže se vlastně nic nezmění. Dokonce bych řekla, že tím, že dostanou punc čehosi zakázaného, stane se jejich obsah pro naše pubertální dítě ještě lákavějším. Ale manžel si stále vede svou, že články v časopise nabádají dívky k tomu, aby si „to rozdaly“ se svými vrstevníky a aby byly co nejvíce „sexy“, prostě že je to celé jen propagací sexu. A že výsledkem toho bude, že naše dcera se zakrátko stane otupělou, citově vyprahlou dívkou, která bude brát sex jako housku na krámě, nikoli jako výsledek láskyplného vztahu dvou lidí.
Jsem z toho docela rozčarovaná, protože až dosud jsme se vždycky na výchově našeho dítěte shodli, vychovávali jsme ji poměrně liberálně, hovořili jsme s ní o všech věcech (včetně sexuálních a drogových témat) apod. Je fakt, že v době, kdy mně bylo 12, existovalo čtení pro lidi mého věku pouze v podobě časopisů jako Sedmička pionýrů nebo Pionýrská stezka, ale neřekla bych, že mezi dívkami mé generace bylo těch citově otupělých nevázaně sexujících markantně víc než jich je dneska mezi náctkami.
Je pravda, že ty časopisy, co dneska pro dívky vycházejí, mě občas překvapí svým obsahem, ale na druhou stranu si nemyslím, že zákazy v tomhle směru něco řeší. Proto by mě zajímalo, jaké mají v tomhle bodu zkušenosti jiné matky pubertálních dcer, případně jak takovéto výchovné problémy řeší se svými manželi. Budu za vaše názory moc vděčná.

Lída