.

Krátce před svatbou jsem se rozhodla, že si ho nevezmu. A teď mám výčitky svědomí.

Vztahy

Krátce před svatbou jsem se rozhodla, že si ho nevezmu. A teď mám výčitky svědomí.

Se svým přítelem jsem chodila tři roky, když se začala plánovat svatba a společná budoucnost. V tu chvíli jsem ale začala docházet k názoru, že mi v tomhle vztahu přece jen něco chybí, a začala jsem přemýšlet. Zjistila jsem, že se tak nějak nemůžu ztotožnit s názorem, že muž má vydělávat peníze a žena se má starat o vše ostatní, to bych si připadala jako služka, už tak to k tomu částečně spělo... Když jsem si připomněla jeho slova "o děti se starat nebudu, budu ti dávat peníze na domácnost".....a něco v tom smyslu „to ti přeci musí stačit“ No, prostě shrnu to – investor (peníze opravdu měl).
Naše společné výlety se zúžily na výlety do hospody za jeho kamarády, kde mě to opravdu nebavilo. Ale co má dělat člověk, který nemá žádného koníčka a nesportuje? Představila jsem si společnou budoucnost asi tak, že on bude stále v trapu - v práci nebo v hospodě a já sama - a nejlépe s dětma, aby neměl starost, kde jsem.
V posledním roce našeho společného života jsem už neměla trpělivost stále čekat doma a zařizovat něco jen pro sebe. Tak jsem se rozhodla zabavit se sama. Přestala jsem být na něm závislá. Měla jsem své koníčky apod. To se samozřejmě mému nastávajícímu nelíbilo a začal žárlit. Naše roztržky jsem ale začínala já, prostě jsem chtěla, aby se něco změnilo, aby byl více se mnou. Říkala jsem si, že po svatbě to bude ještě horší...
Konec byl opravdu rychlý, po dlouho připravované debatě jsem mu řekla jestli by nechtěl svatbu odložit. A jeho odpověď byla: "Buď si mě vezmeš, nebo se odstěhuj!" Nic dalšího jsem už neposlouchala...
Musím říct, že bych k tomu nikdy nenašla odvahu, nebýt mého - v tu dobu ještě – kamaráda. Prostě jsem se odstěhovala. Obrovsky se mi ulevilo od vztahu, kde byly veliké názorové neshody, ale samozřejmě mě trápí výčitky svědomí. Každý si řekne: "Mrcha, utekla mu před svatbou… určitě to bylo nahrané kvůli jinému…" A dodatek vidím asi tak: „Co si mohla více přát? Bohatého manžela, krásný byt… Vždyť by pro ni udělal vše, co si přála.“ Rozchod nebyl nahraný, ale přiznám se, že v té době jsem už myslela trochu na někoho jiného. Bylo to nefér?

Kotě
   
23.10.2001 - Láska a vztahy - autor: Jiný autor

Komentáře:

  1. avatar
    [25] hubajda [*]

    Dájka — #16 presne

    superkarma: 0 30.09.2012, 23:42:48
  2. [22] Ajka [*]

    Kotě v tvém případě platí na 100%,že kdo uteče,vyhraje.Vyhrálas.Škoda že jsem před 25 lety neměla tvoji odvahu.

    superkarma: 0 26.10.2001, 08:01:23
  3. avatar
    [16] Dájka [*]

    Udělalas nejlepší, cos udělat mohla. Daleko rozumnější je sebrat odvahu před svatbou než se za pár let se dvěma dětma rozvádět!!!!!

    1. na komentář reaguje hubajda — #25
    superkarma: 0 23.10.2001, 16:36:26
  4. [1] Godiva [*]

    dobre jsi udelala, ze jsi utekla

    superkarma: 0 23.10.2001, 03:06:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme