.

Jó, na venkově, tam je hej!

Cestování

Jó, na venkově, tam je hej!

V dnešní době, kdy zahlcení technikou a smogem přivádí mnohé z nás k šílenství, je trendem stěhování na venkov. Mnozí balí kufry, prodávají byty a s celými rodinami opouštějí město. Většina z nich si však nedokáže život mimo město dost dobře představit. Nejsou schopni se srovnat s tím, že s vystěhováním z města musí přijmout zcela nový životní styl, často jinou práci, nové přátele. Mnoho vystěhovalců se proto po různě dlouhých zkušenostech vrací, často do horších bytů, než které předtím opustili. Nemají už svá pracovní místa, na která by se mohli vrátit. Kdo se však s životem na venkově srovná, má vyhráno. Jak žije svůj život na venkově a jak vnímá návštěvy v Praze, nám prozradila naše zvláštní dopisovatelka Terka.
V Praze jsem se narodila i vyrůstala. Nikdy jsem neuvažovala o tom, že bych ji chtěla opustit. Vdala jsem se a narodily se mi děti. V té době začal můj muž uvažovat o odchodu na venkov. Pochází z Kutné Hory a toužil se do téhle oblasti zase vrátit. Moc se mi do toho nechtělo, ale dnes jsem strašně ráda, že mě přesvědčil. Začátky byly krušné, žili jsme v polorozpadlé vesnické hospodě, kterou jsme koupili, ve dvou místnostech, bez koupelny a s kadibudkou na dvorku. Dnes po pěti letech máme krásný dům, spoustu nových přátel a musím říct, že po životě ve městě už vůbec neprahnu. Na řídká setkání se svými pražskými přáteli si nemůžu stěžovat, protože se u nás s návštěvami dveře netrhnou. A když chci nebo potřebuju, zajedu si do Prahy.
Problém dojíždění do práce jsme naštěstí nemuseli řešit, protože máme oba svobodné povolání a naše děti chodí do vesnické školy. Původní obavy, že venkovská škola nebude na takové úrovni jako škola v Praze, se ukázaly jako liché, naopak při srovnání s tím, co se učí děti mých pražských kamarádek, zjišťuju, že naše škola klade na děti poměrně vysoké nároky.
Při svých návštěvách Prahy mám dnes smíšené pocity. Ráda se tam projdu, nasaju atmosféru míst svého dětství, ale ještě radši se vracím domů. Mám v Praze pocit, jako bych tam už nepatřila, zmateně uhýbám autům a prodírám se s nechutí davy v obchodech a na ulicích. Na jeden dva dny je to prima výlet, ale žít už bych tady nechtěla.

Terka
   
15.02.2001 - Zahraničí - autor: Jiný autor

Komentáře:

  1. avatar
    [1] Ťapina [*]

    Taky bych se někdy stala radši venkovanou, ale když uvážím pro a proti, tak zůstávám, kde jsem. V Praze to ovšem není.

    superkarma: 0 05.12.2003, 18:04:45

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme