.

Je správné mít „mobilizované“ dítě, nebo ne?

Vztahy

Je správné mít „mobilizované“ dítě, nebo ne?

Mobilní telefon má dneska kdekdo. Má ho už i vaše školou povinné dítě? Poprosily jsme o názor dvě maminky – jedna svému dítěti telefon dopřála, druhá ještě odolává. A jak je to u vás? Připojte za článek své názory a argumenty!

JAK U NÁS JEŽÍŠEK NENADĚLIL MOBIL…
„Potřebuju mobil,“ oznámila mi moje desetiletá dcera na začátku školního roku. A svůj požadavek podpořila argumentem, že Lenka, Hanka, Tereza, Pepa a Martin už ho mají taky, a to dokonce od loňska. „Nemusíš mít všechno, co mají druzí,“ odpověděla jsem (a přitom si vzpomněla, jak mi tuhle samou větu kdysi říkala moje maminka, když jsem na ní loudila džíny z Tuzexu – musím říct, že mě tím tehdy dost štvala). Moje dcera taky nebyla nadšená. „Dobře, tak si o něj napíšu Ježíškovi,“ usadila mne. Jenže Vánoce minuly a pod stromečkem ani Twist, ani Go, dokonce ani Oskar netrůnil.
Nejsem apriorním odpůrcem mobilních telefonů, sama jeden také mám, ale nechápu, proč by takovouhle hračku měly vlastnit malé děti. Ano, hračku. Protože na nic jiného by mému dítku telefon nesloužil. Ze školy chodí do družiny, kroužky má ve školní budově a kdyby přece jen cestou domů něco potřebovala, nosí u sebe kartu do telefonního automatu, tak může zavolat „z pevné linky“. Kromě toho není mobilní telefon zrovna levná věc a nemyslím, že školní aktovka (ve které by byl beztak nečinně uvězněn po celé vyučování – třídní vydala přísný zákaz pípání a zvonění) je zrovna bezpečným sejfem. Když k tomu přidáte neověřené účinky elektromagnetického záření na dětský organismus, musím si prostě stát za svým. Ano, za pár let určitě dceři telefon ještě ráda koupím. Abych se nemučila strachy, kde je jí konec, když se někde zakecá s kamarádkou nebo se vydá po škole na rande. Teď ale ještě zůstávám neoblomná. A jsem ráda, že se mnou Ježíšek držel basu…
Marcela

SYNŮV MOBIL MI DÁVÁ JISTOTU
Svému synovi jsem koupila letos k Vánocům mobilní telefon, protože mi poskytuje jistotu, že vím, kde můj syn zrovna je a že ho můžu kdykoli kontaktovat. Nejsme na tom finančně nijak výjimečně, ale tenhle pocit mi za ty peníze stojí.
Syn chodí třikrát týdně na basketbal přes půl města, mívá často zápasy a další sportovní akce, kdy doufám bude komunikace po mobilu prospěšná nám všem. Synovi jsem řekla, že telefon nesmí nosit do školy ani nikam jinam bez mého vědomí, což – zatím – dodržuje.
Ztráty telefonu se neobávám, protože i když je můj syn ve věku, kdy je velmi nesoustředěný, na své věci bývá poměrně opatrný a málokdy něco ztrácí.
Simona
   
05.01.2001 - Láska a vztahy - autor: Jiný autor

Komentáře:

  1. avatar
    [6] hubajda [*]

    Sml16Sml16Sml16

    superkarma: 0 30.09.2012, 00:40:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme