Už léta se s manželem každý listopad a prosinec strašlivě hádáme, protože on chce trávit Vánoce se svými rodiči a já jen v našem úzkém kruhu – my a naše děti, napsala nám čtenářka Petra. Tyhle hádky nám vždycky úplně otráví adventní těšení a ani jeden z nás z Vánoc nic nemá. Střídavě vítězíme jeden či druhý, takže jsme se na Vánoce buď vláčeli k tchánům přes půl města (a já jsem tam byla otrávená celý večer), nebo jsme byli doma sami a manžel byl tak smutný, že mě celé Vánoce mrzelo, že jsem mu nevyhověla.
Letos můj muž vymyslel, že bychom mohli jet na Vánoce všichni na chalupu s jeho rodiči, bratrem a jeho rodinou, s mými rodiči a mojí sestrou a jejími dětmi a manželem, prostě celá velká rodina. Zpočátku to vypadalo jako šílený nápad, ale naše chalupa je ohromný statek v Jižních Čechách, kam jsme se všichni pohodlně vešli, a nakonec to byly ty nejkrásnější Vánoce, které jsem zažila. Všechno tam mělo neopakovatelnou atmosféru, dodrželi jsme spoustu vánočních obyčejů, dokonce jsme šli k rybníku, kde jsme do slabého ledu u kraje prolomili díru a hleděli do budoucnosti. Stromek jsme měli živý na zahradě a ozdobili jsme ho jen slaměnými ozdobami a jablíčky – prostě jsme si užili krásné opravdové Vánoce. Děti byly celý den venku, takže netrávily jako obyčejně Vánoce souvislým sledováním televize, ale chodily s koledou po vsi.
U štědrovečerní nás sedělo sedmnáct, po večeři jsme si všichni pouštěli ořechové lodičky a zpívali koledy, a když zazvonil Ježíšek, že je naděleno, skoro jsem na něj u osvětleného stromu na zahradě znovu uvěřila.
Všem, kdo Vánoce vidí jako zoufalou honičku za úklidem a co nejhonosnějšími dárky takové Vánoce doporučuju prožít. Dokonce jsme se dohodli, že příští rok si budeme nadělovat jen symbolické dárečky za málo peněz a o to intenzivněji si užijeme atmosféru a to, že jsme spolu.
Petra
Reklama