Reklama
Zjistila jsem, že můj muž se schází s jinou. Pilným pátráním jsem dokonce objevila místo jejich tajných dostaveníček a vybavena dalekohledem jsem se jednou vydala na číhanou. Scházeli se v jedné zahradní restauraci, která byla poměrně vhodně umístěná naproti parku. Našla jsem si příhodnou lavičku, vylovila z tašky triedr a zaměřila. Byli tam! Drželi se za ruce, smáli se a pili vídeň. „To snad není možný, to je parchant,“ ujelo mi, ani nevím jak. „Ta děvka,“ ozvalo se najednou z nedalekého křoví. Udiveně jsem se tam podívala a spatřila mladého muže v maskáčích s divadelním kukátkem v ruce. Dost podivný pohled na něj byl. „Prosím?“ zvedla jsem obočí. „Ále, támhle mi právě zahýbá žena,“ řekl ten muž a hlas se mu teatrálně zlomil. „A ještě k tomu s nějakym hnusnym slizounem!“ „Jestli myslíte tu brunetu v růžovém svetříku, tak ta sedí s mým manželem,“ oznámila jsem mu. Najednou mi to přišlo všechno k smíchu. Chlap, se kterým už pět let sdílím lože, se žmoulá za ručičku s ženskou, jejíž zákonný manžel stojí tady v křoví podivně nahastrošen a div nepláče.

Ptáte se, co bylo dál? Pozvala jsem toho chudáka na panáka. Samozřejmě, že do jiného podniku! Seděli jsme, povídali a mně začal být docela sympatický. Pak už nás vyhodili, že zavírají, tak jsme se domluvili, že si to zítra dopovíme. Najednou pro mě problém zaběhlého manžela dostal úplně jinou perspektivu. Začala jsem se s Pavlem scházet. Snad nás tak sblížily podobné manželské zkušenosti, nevím… ale netrvalo to dlouho a skončila jsem s ním v posteli. Bylo to krásné. Dávno jsem se necítila tak v pohodě. A nemyslím si, že to bylo jenom pomyšlením, že jsem tomu svému nevěrníkovi nasadila pořádné parohy.

Radka