Reklama
Do té doby, než jsem poznala Mirka, jsem nevěřila, že někdo může být chorobně žárlivý. Když jsme spolu chodili, bylo to prima. Náš vztah byl skvělý a já se k němu nastěhovala. Od té chvíle se začal měnit a představoval mi postupně tvář, kterou jsem neznala. Po půl roce to bylo neúnosné. „Kam voláš? Kdo ti volal? Proč si bereš tohle na sebe? S kým jdeš? S Janou? To má Jana čas? Kdy přijdeš? Kde jsi vzala tohle a tamto…..“ To byly nejčastější otázky. Nezeptal se mě, jak jsem se měla, ale podrobil mě křížovému výslechu, kde, s kým, proč… a schválně pokládal záludné otázky, aby mě nachytal na švestkách. Bylo to úmorné, ale neměla jsem se kam odstěhovat. Navíc jsem ho měla přece jen ráda a nechtěla jsem hned odejít. Situace se ale stupňovala, každý chlap, co se mnou stál na zastávce, byl můj potencionální milenec a večer při hezké chvilce mi z ničeho nic začal vykládat, jak by to nepřežil, kdybych mu byla nevěrná. Při tom se mi díval upřeně do očí a masochisticky sledoval, jestli v nich neuvidí záblesk čehosi, co by ho mohlo uvést v podezření. Připadala jsem si zralá na blázinec. I banální věc, kterou jsme spolu řešili, převrátil do stavu, že za to můžu já a zapletl do sporu svou žárlivost. Odešla jsem ve chvíli, kdy na mě ušil strašnou past. Na nočním stolku ležela krabička s kondomy. Byly tam v noci dva, ale další večer tam byl jen jeden. Hned si toho všiml a podezírání se rázem změnilo v žárlivou scénu. Nevěděla jsem vůbec, která bije. Vysvětlovala jsem mu, že o tom nic nevím. Donutil mě, abych přísahala a takové věci. Nakonec vítězoslavně vytáhl zabalený hledaný kondom z kapsy a řekl, že mě jem zkoušel! Počkala jsem, až usne a vykradla se z bytu pryč. Nikdy jsem se tam nevrátila a pro mé věci nakonec dojel můj otec. Jestli na vás někdo strašně žárlí, raději prchněte dřív, než se z toho zblázníte!!!!

Míla Burešová