Chodil jsem s holkou, která naopak mlátila mě. Většinou to byly facky, asi jednou si kopla. Moc to nebolelo, ale byl ve mně pocit, že mě moje holka nemá ani natolik ráda, aby mě nemlátila. Po rozchodu (z jiných důvodů) jsme se zase jednou pohádali, a když jí došly argumenty, završila to fackou. Jenomže ve mně vypěnila krev a vrátil jsem jí ji. Ona pak rozhlásila po všech (předevšim mých) známých, že jsem ji surově zmlátil, zlomil nos, srazil na zem, kopal do břicha... Pak jsem o tom přemýšlel a došel jsem k závěru, že člověk by nikdy neměl ani chtít uhodit druhého člověka, zvlášt, když s ním žije. Takže ne muž ženu, ale člověk člověka.

Podle dopisu čtenáře Michala připravila
Reklama