Domácnost

Jak jsem si vzala pejska z útulku.

Vzala jsem si pejska z útulku. Šla jsem s přesnou představou velkého staršího impozantního psa bez zdravotních problémů, který bude mít rád děti, nebude útočit na kocoura a nebude mu vadit být občas sám. Při první návštěvě v útulku jsem měla velké štěstí. Velké chlupaté individuum se na mě spokojeně zubilo, olízalo mě i mé kamarádky a ignorovalo ostatní předváděné pejsky. Pohodář. Rozhodnuto, hned po dovolené si ho beru! Paní v útulku se sice tvářila dost nevlídně na mé požadavky ohledně neútočení na další členy domácnosti a to, že si neodvedu obludu ihned, ale poté nás propustila s ujištěním, že nám psa zapůjčí na zkoušku a v případě, že se bude někoho z rodiny snažit sníst, budeme ho moci přivést zpět. Ale nevidí to ráda!
Za tři týdny jsem se vypravila pro pejska. Obluda již v útulku nebyla a tak jsem si namátkou vybrala postarší fenečku. Jste její poslední šance, pravil pan předváděč a já si odvedla malou přisleplou fenku nápadně připomínající protaženého jorkšíra. Chlupy slepené výkaly jsme ihned po příchodu domů s kamarádkou ostříhaly a poté ji odmáčely v koupeli. Granule pro psy odmítla, sýr chtěla. Také chtěla spát v posteli. V autě se sladce lísala, dokud se jí neudělalo špatně tak, že se její průjem rozstříkl po celé zadní části auta. Druhý den se ve voze pozvracela. Auto jsem vyčistila, až smrdělo jako drogérie, z čehož se udělalo zle mě a týden jsem se nemohla ani podívat na zelená jablka. Když jsem ji nechala samotnou doma, štěkala celé dvě hodiny (na což mě většina sousedů upozornila) a pokakala se ve všech místnostech (což jsem si všimla sama).
Pejska nosím všude s sebou ve velké tašce, spí v mém oblíbeném ušáku a je ochotný si občas vzít i psí granule. Komplikace? Ale když se na mě koukne a hupne mi i se svou artrózou na klín, říkám, pořiďte si čistidla, kupte úplatky pro sousedy a berte je. Pejsci z útulku - velcí, nebo malí - za to stojí.

Eva
   
06.11.2002 - Dům a byt - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [51] Ťapina [*]

    Sama mám útulkáče 1 ks a pouliční nalezenkyni do páru

    superkarma: 0 22.11.2003, 11:06:17
  2. avatar
    [50] Ťapina [*]

    medved: Víš, asi takhle. Je hodně lidí, kteří pejskaře nechápali, ale když si sami pořídili psa, pochopili. Ale nevím o žádném, který by měl psa a po jeho smrti si řekl: "Tohle je teprve život, jak jsem mohl žít se psem?" Tak kdo má asi pravdu? A to se netýká jenom psů, nenutím nikomu psisko do domu, ale domácnost úplně bez zvířete je mi podezřelá.

    superkarma: 0 22.11.2003, 11:04:36
  3. avatar
    [49] Simba [*]

    Asi tak, ten spokojení psí nebo kočíčí kukuš a vděčné olíznutí páníčkovy ruky za to stojí.

    superkarma: 0 08.11.2003, 10:53:30
  4. avatar
    [46] ještěrka.ehp [*]

    Sandy: No potěž pánbůch

    superkarma: 0 12.11.2002, 10:57:35
  5. avatar
    [37] medved [*]

    Meryl: ne ze bych necekala, ze se ozves...zkouskou si prosla na ty kokrenko

    superkarma: 0 06.11.2002, 16:40:29
  6. avatar
    [34] medved [*]

    jsou veci ktery nadosmrti nepochopim

    superkarma: 0 06.11.2002, 15:16:55
  7. avatar
    [33] RaSpo [*]

    Tak jsem si zase pobrečela, protože se mi Vaše příběhy líbily a moc ! My máme doma přes devět let a vím, co je to za štěstí. Kdo psa nechoval, ten to nepochopí.Bojím se chvíle, kdy by náš pejsek neměl být, jediné ale vím už teď, v útulcích je jich plno a aspoň jeden bude náš !

    superkarma: 0 06.11.2002, 15:12:24
  8. avatar
    [26] ještěrka.ehp [*]

    Měli jsme jezevčíka, ale před rokem nám umřel a já od té doby přemluvala rodiče, abysme si pořídili nového psíka, protože mi po naší chlupatý nudličce bylo hrozně smutno. Asi před dvěma měsíci se konečně zadařilo a my si přivezli z útulku fenečku Terezku. Neni ani velká ani malá a každýmu se hrozně líbí, protože vypadá jako lištička Nejdřív bylo doma hrozný pozdvižení, protože jezevčík byl kliďas, kterej nesnášel vodu (v jakýkoli podobě) a byl to vyloženě gaučák, zato Terezka je živá až hrůza, všude musí vlézt všechno si musí prohlídnout a je ukrutně zvědavá. Leze po stromech a vodu miluje, ať je jakýkoli počasí. Začali sme s ní chodit ke cvičiteli, trošku se uklidnila a za ty dva měsíce je z ní domácí miláček, i rodiče si zvykli a nedají na ni dopustit. Je to naše a já bych jí nedala za nic na světě
    PS: Nesmim zapomínat, že jsem už díky ní schodila dobrých 5 kilo, protože mě každej den pěkně prožene po venku

    superkarma: 0 06.11.2002, 12:38:47
  9. avatar
    [19] megrin [*]

    Tedy holky, vy jste mě všechny tak krásně dojaly Přeju vám a vašim miláčkům hodně společných a krásných chvilek

    superkarma: 0 06.11.2002, 10:57:54
  10. avatar
    [14] Acinka [*]

    Evo, krásně si to napsala, to mě dojalo, já už mám a když přijdu utahaná z práce a vím jak mě ten pejsek uvítá, olíže a jak vrtí ocáskem tak na všechny starosti s ním zapomenu. A až nás někdy ve stáří opustí, tak si pořídím nového určitě z útulku

    superkarma: 0 06.11.2002, 09:37:16
  11. avatar
    [7] ZdenaA [*]

    superkarma: 0 06.11.2002, 08:29:48
  12. avatar
    [4] vládík [*]

    Náš si náš chlupáček našel sám, asi před třemi roky na Silvestra. Chodili jsme s ní celý Nový rok po Mikulově a hledali její majitele, do taměmějšího útulku jí nechtěli, a tak je naše. Je to ten nejkrásnější voříšek na světě!

    superkarma: 0 06.11.2002, 07:54:38
  13. avatar
    [3] andulinka [*]

    Ja si sla do utulku pro inspiraci. To bylo tak: Chteli jsem si poridit kocicku siamku a nebo bengala. Jenze: bengalska stala bez papiru $800 (s papiry $2500)a navic kotata byla vzhledem k vysoke cene uz stara 6 mesicu. A Siamky na Floride asi vymrely, nemeli jsme proste stesti a touha po zviratku byla velika. Zamirila jsem tedy jednoho dne do utulku. Koukam na tech min. 60 kotat, jedno hezci nez druhe, jedno smutnejsi nez druhe zavrene v malych koteccich. A pak to prislo. Uslysela jsem zamnoukani, pres mrize se ke mne natahly 2 zrzave pacicky a ruzovy cumacek cmuchal z klece ven. Velike zelene oci na me koukaly a rikaly: Vem si me, ja te budu mit rada!. Tak jsme na sebe chvili ziraly, ona se pak najednou otocila, skocila do bedynky, sedna na bobek, s velikou peclivosti pak vse zahrabala a skokem byla zase u mrize, packy venku a me se zdalo ze se na me proste sklebi, jak me dostala. A taky jo. Byla to laska na prvni pohled. Ani jsem se nerozmyslela, vyplnila papiry, zaplatila, kocku vzala do naruce a uz jsme jely domu. V aute se chovala jak kdyby takhle cestovala denne (bylo ji 7 tydnu), doma pak probehla kazdou mistnost tak samozrejme jak by se tam narodila. Vrcholem byla jeji navsteva koupelny kde bez ostychu skocila do sprchy k me drahe prave se sprchujici polovicce. A zase tam byla laska na prvni pohled a odpadl i problem s koupeli. Razem jsme zapomeli na uslechtilou siamku i bengalskou cicu a nasi Emici-opici bysme nedali za nic na svete. Jeste musim rict ze jsem nikdy predtim nemela doma , byla jsem vyhradne milovnik a cicu jsem chtela jen z praktickych duvodu, aby doma bylo neco chlupateho pritulneho co nas bude mit rado a bylo spokojene i samo doma. Vsem milovnikum psu doporucuju si poridit i a treba z utulku, stoji to za to!!!

    superkarma: 0 06.11.2002, 01:46:38
  14. avatar
    [2] Sonne [*]

    dojetim...

    superkarma: 0 06.11.2002, 00:55:29
  15. avatar
    [1] elfos [*]

    superkarma: 0 06.11.2002, 00:09:53

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme