Reklama
Minulý týden jste reagovali mnoha a mnoha skvělými reakcemi na článek o ztracené a zase nalezené lachtance Julince, na článek reagovala i čtenářka Tašina, která napsala:
Je fakt fajn, že jsem tady narazila jen na pozitivní reakce - to ovšem nemohu říci o internetové návštěvní knize na www.zoopraha.cz, kde (ne)lidé píší taková zvěrstva, že z toho zůstává rozum vykulený!!! Chci podpořit pana ředitele Fejka, dělal spolu se zaměstnanci maximum pro to, aby zachránili všechna zvířata ze spodní části ZOO. Bohužel, nemohli jít hlavou proti zdi a proti špatným informacím o povodňové situaci.
Měla jsem možnost po telefonu mluvit s ošetřovatelem utonulého gorilího kluka Ponga právě v okamžiku, kdy ostatní zachráněné gorily odvážel do ZOO ve Dvoře Králové a byl, mírně řečeno, zoufalý. Staral se o Ponga po celou dobu, co přišel do pražské ZOO a věnoval mu veškerou možnou péči. Prožíval s ním adaptaci na ostatní gorilí kamarády, snažil se mu ze všech sil ulehčit jeho začlenění do gorilí tlupy a měl úspěch. Pong byl už jednou v ohrožení života, když se jej jeho původní majitel chtěl zbavit tak, že jej chtěl utratit. To, že se jej nakonec nepodařilo zachránit od vyšší moci nebyla ničí vina, ale asi osud.
Je mi ho velmi líto a je mi líto i lidí, kteří museli v ZOO to peklo prožít, protože svoji práci neberou jen jako obživu, ale jako poslání a koníčka. Zeptal se už někdy někdo ošetřovatelů, kolik hodin denně tráví u zvířat a jaké platy za to berou? A jejich pracoviště jsou mnohdy také riziková, tak jako tomu bylo v případě utraceného slona, který byl agresivní a těžko manipulovatelný i za normální situace, natož v ohrožení a ve stresu. Obdivuju lidi v ZOO Praha a tímto jim vyjadřuju podporu!!!

Tašina