Zdraví

Máte střevní potíže nejednoznačného charakteru? Posílají Vás stále na další a další vyšetření kvůli nevyjasněným bolestem v podbři


Máte střevní potíže nejednoznačného charakteru? Posílají Vás stále na další a další vyšetření kvůli nevyjasněným bolestem v podbřišku? Pak se zastavte a přečtěte si tento článek. Po republice chodí spousta lidí, kteří následující choroby nemají diagnostikované, protože ani řada lékařů přesné příznaky choroby nezná...

Vznik Crohnovy choroby je podmíněn geneticky, faktory zevního prostředí zde hrají pouze doplňkovou roli. Je tedy velmi těžké tomuto onemocnění předcházet a primární prevence není zatím možná. Příslibem do budoucna je genová terapie, jejíž podmínkou je však odhalení genu, který je v příčinné souvislosti se vznikem onemocnění. Nyní však známe pouze celou řadu tzv. kandidátních genů, jejichž význam v etiopatogenezi (soubor příčin a mechanismů vedoucích ke vzniku nemoci) se usilovně studuje.

Existuje celá řada teorií, které se zabývají vlivem stravy na vznik a průběh Crohnovy choroby. Za negativní je považováno snižující se množství vlákniny v naší stravě a nedostatečné zastoupení tuků s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin. Další z teorií považovala za možnou příčinu vzrůstající nemocnosti množství konzervovaných potravin v našem jídelníčku. Prokazatelná souvislost výše uvedených faktorů se vznikem Crohnovy choroby však neexistuje.

Další teorie dávaly vznik Crohnovy choroby do souvislosti s určitými osobnostními charakteristikami a rysy, ani zde však neexistují jasné důkazy.

Naopak za zcela prokázaný je možno považovat negativní vliv kouření na průběh onemocnění a reakci na medikamentózní terapii. Pacienti, kteří kouří, mají vyšší riziko nepříznivého průběhu onemocnění, selhání medikamentózní terapie a častěji podstupují chirurgické zákroky.

 

 

Léčba Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy

 

Základem léčby Crohnovy nemoci (CN) i ulcerózní kolitidy (UC) je léčba medikamentózní, která je v současné době u obou typů střevních zánětů téměř identická. Druh léku a výše dávky závisejí především na intenzitě zánětu a jeho lokalizaci ve střevě. Protože se obě nemoci typicky projevují střídáním období aktivity (tzv. relaps) a klidu (tzv. remise), můžeme zjednodušeně rozdělit léčbu idiopatických střevních zánětů (IBD) na terapii útočnou (též indukční) a léčbu udržovací, jejímž cílem je dlouhodobé udržení klidového stádia. Podle těchto kritérií pak volíme některý z následujících léků, které často vzájemně kombinujeme: Aminosalicyláty (kyselina 5-aminosalicylová) patří k základním a nejčastěji používaným léčivům obou nemocí, zejména ulcerózní kolitidy. Kortikosteroidy jsou látky hormonální povahy s velmi silným protizánětlivým účinkem. Patří proto mezi běžné léky útočné fáze medikamentózní léčby. Tzv. topické steroidy mají podstatně omezené vedlejší účinky a mohou výše uvedené léky nahradit především u nemocných se středně aktivním zánětem.

Imunosupresiva potlačují zánětlivou reakci v těle pacienta tím, že snižují aktivitu bílých krvinek, které jsou zodpovědné za udržování střevního zánětu. Tzv. biologická léčba využívá protilátek proti zánět zesilujícím činitelům v těle nemocného s idiopatickými střevními záněty. Její efekt je většinou rychlý a intenzivní, a proto je určena nemocným s vysokou aktivitou zánětu.

 

Asi 2/3 nemocných s Crohnovou chorobou a 20 % pacientů s ulcerózní kolitidou musí v průběhu života podstoupit chirurgický zákrok – operaci střeva. Důvodem je nedostatečná účinnost předchozí léčby, vznik léky neřešitelné komplikace (např. těsné zúžení střeva) nebo také komplikace medikamentózní léčby a nutnost jejího omezení. Chirurgická léčba ulcerózní kolitidy spočívá v tzv. kolektomii, tj. odstranění celého tlustého střeva, které je pak napojeno přímo na konečník. Druh operace u nemocného s Crohnovou chorobou závisí na lokalizaci nemoci ve střevě. Nejčastěji provádí chirurg resekci postižené části střeva. V některých případech mají nemocní po přechodnou dobu vývod střeva – tzv. stomii. Ani chirurgická léčba však neznamená definitivní uzdravení, a nemocní jsou proto nadále sledováni a zpravidla také léčeni medikamenty.

 

Častá otázka pacientů s idiopatickými střevními záněty se týká stravování a režimu života. Až na výjimky lze říci, že strava nemá vliv na průběh obou nemocí. Dietní režim je ovšem nutno upravit tak, aby potraviny byly snadno stravitelné a nezhoršovaly již tak nepříjemné obtíže nemocného. Tato úprava je však individuální a závisí na zkušenosti daného pacienta. Výjimku tvoří situace, kdy střevní zánět vede ke zúžení některé části střeva se zhoršením průchodnosti; pak je nutno omezit nebo zcela vyloučit ze stravy vlákninu. Jediným, zato však zásadním režimovým opatřením, je zákaz kouření u nemocných s Crohnovou chorobou. Nikotinismus totiž prokazatelně a významně zhoršuje průběh této nemoci.

Aktivita ulcerózní kolitidy i Crohnovy choroby může vést k poruše výživy a hubnutí. Tento stav pak vyžaduje zavedení tzv. nutriční léčby, která je podávána buď přímo do žíly (tzv. parenterální výživa), nebo pomocí sondy do tenkého střeva. Nemocní mohou také popíjet speciální nutriční přípravky, které dodávají velké množství živin a dalších látek (vitaminů a minerálů) v relativně malém objemu. Součástí nutriční terapie je i doplňková léčba minerály a vitaminy (např. železo, vápník, kyselina listová) u pacientů s jejich nedostatkem.

Je prokázáno, že časté vynechávání léčby zvyšuje pravděpodobnost relapsu (návrat příznaků nemoci). Je proto zřejmé, že základem úspěšné léčby Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy je vedle lékařovy erudice také dobrá komunikace mezi pacientem a jeho ošetřujícím lékařem.


Zdroj: Kampaň na podporu informovanosti o nespecifických střevních zánětech
archivní materiál

   
30.09.2007 - Zdraví - autor: Markéta Breníková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme