.

Podnikání s přáteli končívá nejen bankrotem, ale často i nepřátelstvím na život a na smrt.

Domácnost

Podnikání s přáteli končívá nejen bankrotem, ale často i nepřátelstvím na život a na smrt.

Dlouho jsem se odhodlávala napsat svůj příběh, ale možná mi pomůže, když budu vědět, že nejsem sama takhle blbá, že se někdo jiný napálil stejně jako já. Nepochybuju o tom, že se někdo takový najde, protože před podnikáním s kamarády mě leckdo varoval.
Bydlíme v menším městě na severu Čech. Máme teď tři malé děti a před rokem, kdy moje trápení začalo, jsem byla těhotná se dvěma prťousy. Tehdy mě po dlouhé době navštívila moje kamarádka ze základní školy, že má skvělý nápad, že budeme podnikat. Koupíme a zrekonstruujeme historický dům na náměstí našeho města, které navštěvuje dost turistů, a uděláme tam penzion, dole restauraci a klub. Na rekonstrukci si vezmeme úvěr.
Okamžitě jsem pro ten nápad zahořela, jednak jsem svou kamarádku znala jako schopnou holku a urputnou dříčku, která dosáhne vždycky toho, co chce, jednak jsem se už nudila na mateřské a doufala jsem, že mně podnikání poskytne práci do budoucna, až odrodím dítě a budu shánět zaměstnání, což je u nás poměrně velký problém. Manžel mě poslal s nápadem do háje, že je to absolutní hloupost, že toho mám i takhle až nad hlavu a že není rozumné se zadlužit a že jsem svou kamarádku vlastně dlouho neviděla, a tak možná není na místě pouštět se s ní do mnohamilionového obchodu, ale já byla tak zaujatá, že jsem jeho argumenty vůbec neposlouchala.
Vyjednaly jsme úvěr u banky na několik milionů korun a dům koupily. Co se dělo pak, bylo jako zlý sen. Kamarádka mě ujistila, že teď, když jsem těhotná, si to všechno vezme na starost, a já se pak připojím, až odrodím miminko. A tak mě z celého běhu věcí jakoby z ohleduplnosti vyšoupla. Chodila mě informovat, jak pokračují práce, jak se nám to všechno krásně daří. Když jsem chtěla vidět papíry, vždycky si je „zapomněla vzít s sebou“, když jsem přišla k ní, aby mi je ukázala, buď je „nemohla najít“ nebo nebyla doma. Když jsem se byla podívat na stavbě, pořád se nic nedělo a kamarádka mě ujišťovala, že sehnala ještě lepší firmu, tak zrušila smlouvu s tou předchozí a tak dále. Začalo mi to všechno připadat moc podezřelé, ale dlouho mi bylo před ní hloupé mé podezření vyslovit, aby se neurazila.
Jak jsem mohla být tak naivní! Když se potom můj manžel naštval, že to tedy takhle dál nepůjde, vypravil se za ní a ona mu s klidem oznámila, že všechny peníze z úvěru jsou fuč a že vyhlašujeme bankrot. Pak mu ukázala faktury za práce, které nikdo nevykonal, faktury za budoucí zaměstnance, které prý najala předem a musela jim platit měsíční mzdy, aby si je pojistila – ve městě, kde je o práci nouze! Prostě naši firmu vytunelovala se vším všudy. Pak ještě měla tu drzost manželovi říct, že ona na tom je také špatně, protože polovinu úvěru musí přece také splácet jako já.
Bylo to strašné. Najali jsme právníka, který nám bohužel řekl, že všechno proběhlo po právní stránce správně a že nemůžeme dělat nic než platit a platit bance, dokud polovinu úvěru nesplatíme.
Svou bývalou kamarádku pořád potkávám ve městě. Ona se tváří jakoby nic a já se strašně stydím za svou hloupost a naivitu. Nejvíc před manželem, který se mnou bude závazek splácet asi do konce života.

Vanda
Máte podobné podnikatelské zkušenosti? Myslíte, že podnikání s přáteli je předem odsouzeno k záhubě? Napište nám své názory!
   
05.06.2002 - Dům a byt - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. [21] Marika11 [*]

    v podnikaní sa treba pripravit na vsetko, najma ked clovek zacína a nemá ziadne skusenosti nie je vtedy na skodu, drzat sa rád skusenejsích. nam pri starte pomohol pan Suchoba je to skusený podnikatel, ktorý dokáže dopredu odhadnút potenciál podniku. :)

    superkarma: 0 27.04.2016, 12:36:06
  2. avatar
    [20] Ťapina [*]

    To zamrzí, takové zklamání.

    superkarma: 0 07.12.2003, 22:11:34
  3. avatar
    [19] Simba [*]

    Vando, to jsi byla hodně naivní. Ale chápu, proč jsi do toho šla.

    superkarma: 0 06.11.2003, 13:02:53
  4. avatar
    [18] Landriel [*]

    taky jsme tohle poznali, přesně jak píše Gina - manželovu kamarádovi jsme prodali foťák, měl nám ho splácet po 1000 měsíčně. Napřed přišel o práci, pak začínal s jinou, stěhoval se do jiného města, pak prý byl v nemocnici - teď po dvou letech nám tedy foťák vrátí, ovšem jeho hodnota už je dávno mnohem nižší. A tomuhle kamarádovi já už nevěřím a doufám, že muž taky ne.

    superkarma: 0 11.10.2003, 14:48:08
  5. avatar
    [13] pajda [*]

    Máme za sebou něco podobného...jenže tam jeden dělal práci a druhý sjednával kšefty a hlídal splácení...dopadlo to podobně - klientům povolil "platit protihodnotou", t.j jeho rodina byla na dovolené u Turecku, letecky, permanentky do sauny, na tenis byly samozřejmostí...a my do firmy strkali peníze s tím, že když klienti neplatí, tak přece nenecháme zaměstnance hlady. Dodneška se z toho nemůžeme vyhrabat.

    superkarma: 0 05.06.2002, 16:49:08
  6. avatar
    [12] Hanela [*]

    Asi platí pořekadlo - se známými a příbuznými neobchoduj. Obě strany se cítí trochu poškozeny, nikdy není ten obchod úplně takový, jako by byl v případě cizích lidí. A v podnikání to platí také... asi bych také dopadla jako Vanda...bylo by mi hloupé dělat nějakou větší kontrolu, když je to moje kamarádka.

    superkarma: 0 05.06.2002, 15:25:18
  7. avatar
    [5] aninas [*]

    Mne kdysi davno okradla "kamaradka", pro kterou jsem udelala vsechno, co kdy potrebovala, o 1000 Kcs. Dnes je to smesna castka, ale tenkrat to byla pulka vyplaty. Mela jsem treba tyden "pohotovost", kdy jsem byla porad budto u ni, nebo na telefonu, to kdyz mela rodit. Vezla jsem ji do porodnice i z porodnice. Bylo vysetrovani i pres policajty, ale vypatrala jsem si ji sama. Prisla mne, s holcickou v naruci, odprosit. Tenkrat jsem nam nalila stamperle, rekla ji, ze jsem sice prisla o 1000 Kcs, ale ona prisla o kamaradku a odpustit nelze. Od te doby o ni nevim. Ve tvem pripade, Vando, bych asi stamperle nenalila, ale urcite bych ji za tohle dala nejmene par facek

    superkarma: 0 05.06.2002, 04:50:36
  8. avatar
    [4] andulinka [*]

    Vim presne o cem mluvis Vando zazila jsem neco podobneho. Ale jelikoz ziju v cizi zemi a nemam prava jako mistni nemuzu si moc vyskakovat a jsem zavisla na nekom kdo to vezme na sebe a tak jsem sla do podnikani s rizikem ze o vsechno prijdu. Clovek ktery se leta dlouho tvaril jako muj nejlepsi kamarad vycitil prilezitost a taky ji vyuzil. Prisla jsem o par tisic $$$ ale jsem bohatsi o zkusenost ktera je k nezaplaceni. Sice nikomu nic nedluzim, ale penize ktere jsem investovala uz asi nikdy neuvidim. I kdyz jsem s tim jakoby pocitala tak se uziram vztekem a nemuzu zapomenout. A takovou nenavist co citim jsem ani nevedela ze v sobe mam. Asi mi to krati zdravi, ale nemuzu se srovnat s pocitem ze za moje tezce vydelane penize si nekdo jiny uziva. Ale za blbost se plati to uz jsem poznala na vlastni kuzi. Preju Ti moc aby se tvoje situace zmenila. Treba vyhrajes ve sportce nebo se objevi nejake neocekavane dedictvi a ty zaplatis uver a budes moct zase klidne spat. A nejses jedina blba - urcite se ozvou i dalsi co se k nam do klubu pridaji. Ted jde o to aby jsme se opravdu poucily a priste se do niceho podobneho nepoustely. Hlavu vzhuru a HODNE STESTI !!! Vis co se rika: "Kdyz se stesti unavi sedne si i na vola{v nasem pripade kravu}" . Co vis, treba to budes priste ty.

    superkarma: 0 05.06.2002, 01:25:34
  9. avatar
    [3] clarCa [*]

    i s kamarádem bych podepsala smlouvy a určila pravidla hry. Ale spíš bych do toho šla bez kamaráda - protože kamarádi vždycky čekají že jim "ze starého přátelství" uděláš ústupky - a naopak... kdepak, Klára Pachtová (Clara pacta... ), je vždycky nejlepší

    superkarma: 0 05.06.2002, 01:05:22

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme