Zdraví

Vápníku máme jako šafránu. Tím, že se budeme jen nalévat mlékem, to ale nezachráníme.


V naší rodině se odedávna traduje historka o tom, kterak tatínek přistihl maminku, jak napůl neuvědoměle olupuje omítku a pojídá ji. Činila tak v době, kdy mě čekala, a příčinou byl pochopitelně nedostatek vápníku. Tehdy jsme ještě žili ve šťastné nevědomosti, slova jako osteoporóza se v našem slovníku nevyskytovala a z potravních doplňků jsme znali jen celaskon a rybí tuk.

V posledních letech nás ale vápníkem straší fest - doktorská varování na nás vyskakují z každého ženského časopisu. Bohužel, po mnohaletých zkušenostech ze zdravotních rubrik a po řadě rozhovorů s odborníky musím konstatovat, že nás asi nestraší zbytečně a že nejde (aspoň v tomhle případě) jen o nátlak farmaceutických lobby.

„Je to onemocnění které plošně postihuje velkou část populace a je třeba ho uvést do širokého povědomí. Na rozdíl od mnoha jiných se mu totiž dá předcházet, snadno ho diagnostikovat a při včasném odhalení velice dobře léčit,“ řekl mi MUDr. Milan Cabrnoch, předseda Českého národního fóra proti osteoporóze. A řekl mi i pár jiných věcí, které jsem si za rámeček nedala. Třeba to, že průměrný denní příjem vápníku je v Česku půl gramu, zatímco doporučená dávka je nejméně 1 g. Že v prvních šesti měsících po menopauze může žena ztratit až třetinu (!) kostní hmoty. Nejde jen o typické osteoporotické zlomeniny dlouhých kostí a krčku; řídnutí  kostí se může projevit drobnými zlomeninkami obratlů, kterých si nikdo nevšimne a které samy srostou, ale ne úplně správně – následkem jsou „nevysvětlitelné“ bolesti zad.

 

Opravdu malou útěchou je fakt, že osteoporóza méně ohrožuje tlusté ženy než hubené – je to způsobeno jednak vyšší hladinou estrogenů, jednak tím, že při pádu spadnou „na měkké“. Další jen relativně dobrou zprávou je to, že lékaři už mají k dispozici opravdu účinné a bezpečné léky, které dokážou nejen úbytek kostní hmoty zastavit, ale dokonce prý i stimulovat kostní buňky, aby začaly vytvářet kostní hmotu novou. To je velká věc, vzhledem k tomu, že ještě donedávna šlo o nevratný proces. Bohužel, tyto léky jsou velmi, velmi drahé a zatím jsou k dispozici jen pro nejtěžší případy na základě doporučení revizního lékaře.

 

Co z toho všeho vyplývá pro nás, které nejsme těžké případy a nejsme ještě ani v menopauze? Musíme baštit vápník a hýbat se. Samotný vápník nestačí – hustota „mřížkování“ kostí (na rentgenu prý připomíná Eiffelku) je přímo úměrná tomu, jak často kosti namáháme. Kostní buňky totiž reagují na aktivitu svalových úponů, které jsou na kostech přichycené. Odborníci doporučují spíš pomalé, intervalové cvičení, založené na výdržích, posilování a protahování - tedy spíš něco jako powerjóga nebo tai-či než aerobik. Jakýkoli pohyb je ale samozřejmě lepší než žádný pohyb.

 

A kde vápník brát? Na to jsem se zeptala nutriční terapeutky Jitky Tomešové z pražského poradenského centra Výživa dětí:

„Vápník se v těle nejlépe vstřebává v kyselém prostředí. Kyselost můžeme podpořit například pitím ovocných šťáv či džusů. Vstřebávání se navíc lépe daří v noci,  proto je nejlepší jíst potraviny bohaté na vápník  odpoledne a večer. Absorpci vápníku napomáhá také vitamin D, C a kyselina listová.

Pro ukládání vápníku je také důležitý správný poměr vápníku a fosforu. Ten by měl být asi 2:1 ve prospěch vápníku. Při neúměrném množství fosforu vůči vápníku má tělo tendenci jejich hladinu vyrovnávat tím, že sbírá vápník, kde se dá. V krajních případech tak může dojít k jeho odebírání z kostí a zubů. Kvůli příliš vysokému obsahu fosforečnanů nejsou dobré zejména nápoje colového typu nebo tavené sýry. U colových nápojů je  jednou z hlavních surovin kyselina fosforečná, tavené sýry zase obsahují tzv. tavící soli – fosforečnany –  používané proto, aby se lépe sýry roztíraly.

Využití vápníku je dále závislé na obsahu vlákniny v jídelníčku; její velké množství urychluje průchod potravy střevem a tím se pravděpodobnost využití snižuje. Doporučuje se proto nejíst často mléčné výrobky současně s celozrnným pečivem.

 

Kolik a v čem?

Hrnek (1/4l) polotučného mléka obsahuje přibližně 300 mg vápníku, tedy třetinu minimální denní dávky. Stejné množství vápníku je například v jedné krabičce sardinek v oleji, v jednom bílém jogurtu, 400 g brokolice, 250 g bílých fazolí, 200 g pražených mandlí, 40 g Eidamu nebo 300 g tofu.

 

   
02.06.2007 - Zdraví - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [3] sue [*]

    Ťapina: no ještě nemají rakovinu tlustého střeva, oproti nám čechům

    superkarma: 0 03.06.2007, 12:55:03
  2. avatar
    [2] Ťapina [*]

    sue: A to je jediný rozdíl mezi Japonci a námi?

    superkarma: 0 03.06.2007, 12:34:14
  3. avatar
    [1] sue [*]

    Japonci slovo osteoporoza neznají, nepijí totiž mléko.

    superkarma: 0 03.06.2007, 10:57:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme