Domácnost

Mám právo zůstat na mateřské, nebo musím živit rodinu?

Jsem 3 roky vdaná, s mužem se známe 8 let. Dříve jsme hodně cestovali, vlastně po mé promoci jsme žili několik let po většinu roku na cestách. Živili jsme se příležitostnou prací, mytím nádobí, sklízením ovoce a taky prodejem výrobků ze dřeva a kůže, které manžel vyrábí. Myslela jsem si, že jsme se za tu dobu dokonale poznali a taky si toho hodně užili. Jakmile se přiblížila má třicítka, bylo přáním nás obou usadit se natrvalo zpátky doma a založit rodinu. Já si našla docela slušně placené, leč časově dost náročné zaměstnání, manžel pokračoval ve výrobě šperků, peněženek a podobných věcí, které zkoušel prodávat do obchůdků a na poutích. Jeho příjem byl dosti malý, ale dohromady nám to stačilo na běžný standard.
Po čase jsem přišla do jiného stavu a porodila syna. Problémy přišly, když bylo synovi půl roku a já začala pobírat jen mateřskou. Dostali jsme se do velkých finančních nesnází, manžel přinese domů měsíčně něco mezi 2000 až 4000 Kč. Živoříme z měsíce na měsíc a já se upřímně divím, že se nám dosud vždy povedlo zaplatit nájem. Už delší dobu se snažím manžela přesvědčit, aby se pokusil najít si práci. Má učební obor s maturitou, ale vlastně nikdy v naší republice nepracoval. On o tom nechce ani slyšet, prý by ztratil svou svobodu a nezávislost a nutí mě, abych přenechala mateřskou jemu a šla vydělávat, protože jednak mám kam nastoupit a pak, s mým vzděláním mám šanci na lépe placenou práci. Došlo to tak daleko, že mi odmítá v domácnosti s čímkoliv pomáhat, ani synovi se nijak nevěnuje, a hlavně ho odmítá kdykoliv hlídat. Prý když chci být na mateřské, tak ať se starám.
Synovi je teď rok a půl a je hodně živé dítě, ještě jsem s ním neprospala jedinou noc. Jakmile se v noci vzbudí (dosud je kojený), musím s ním odejít z ložnice, abychom muže nerušili. V opačném případě nastává scéna, manžel na mě křičí, že se musí vyspat, protože musí vydělávat, abychom měli za co žít. A já raději vycouvám, nechci, aby musel být syn svědkem podobných výstupů…
Nevím, co dělat. Mám ustoupit a odejít do zaměstnání? Chtěla bych si syna ještě užít - jakmile se vrátím do práce, uvidím ho vždy až večer a to mi v jeho věku rozhodně nepřipadá správné. Anebo má muž povinnost se postarat o rodinu, když má malé dítě? Ale jak ho přesvědčit?

Milena
   
04.03.2002 - Dům a byt - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [48] Ťapina [*]

    S takovým manželem toho moc nevytrhneš. Simba má dobrý nápad.

    superkarma: 0 07.12.2003, 21:40:36
  2. avatar
    [47] Simba [*]

    A co kdyby na mateřské zůstal manžel? Aspoň bude moci zkusit stíhat péči o dítě a domácnost + dál vyrábět šperky atd.

    superkarma: 0 05.11.2003, 13:41:16
  3. avatar
    [36] kytička [*]

    ..tohle by me cekalo kdybych to s manzelem neukoncila... dokonce tenkrat kdyz jsem byla tehotna me chtel odsoupnout rodicum..
    nastesti nas vztah skoncil
    v tomto radit je moc tezke..holky maji pravdu, clovek se v podstate nemeni a on je sobec.
    Zkus to vazne jeste s nim probrat..

    superkarma: 0 04.03.2002, 16:08:38
  4. avatar
    [25] danae [*]

    Jejku,ten dvojitý anonym jsem jááá ale jinak Mileno,hodně štěstí

    superkarma: 0 04.03.2002, 12:46:09
  5. avatar
    [20] Saturninka [*]

    ...děkuji tímto na tomto místě svému mužíčkovi za to, že je, jaký je...a hlavně, že je úplně jiný, než ten z toho článku!

    superkarma: 0 04.03.2002, 12:27:19
  6. avatar
    [19] pajda [*]

    Já bych to napsala ještě jinak - u nás to fungovalo proto, že když jsme se zapojili oba do obojího, urvala jsem si i ten čas "pro sebe" - mimochodem, u nás je sporné, kdo koho živí, protože já dávám víc do pravidelného rozpočtu, manžel platí "jednorázovky"...a jinak - ono s tím vyděláváním to nemusí být tak snadné - my jsme ze slušného příjmu spadli na třetinu bez manželovy viny - a taky to šlo...jenže pak se muž "umanul" že nás jako živí a přestal dělat - prostě bych ho do ničeho nestrkala, pokud sama něco neobětuju...a ještě mě napadá - mě poradili v manželské poradně lázně - domluvit s doktorkou, strčit mu dítě na tři týdny a zmizet - on si už ujasní, co je to mateřská!!! (Mě bohužel podrazila má vlastní matka, která si dítě vzala k sobě a ještě "chudinkám opuštěným" vařila...)

    superkarma: 0 04.03.2002, 12:03:52
  7. avatar
    [10] Saturninka [*]

    To jsem z toho jelen ! Na výrobu syna jste byli dva, néé?! A na výchovu, hlídání a práci kolem něj jen Ty?! A ještě bys měla vydělávat a ochudit se o ty nejhezčí chvilky s mimi???!!! Takovýho chlapa bych tedy určitě nechtěla !! Nebylo by Ti líp bez něj? Ale na tohle jsi radu nechtěla, že? Nevím, tak ať si tu svou výrobu nechá jako vedlejšák a pěkně se pustí do nějaké pořádné práce! Pak bude tak unavený, že ani neuslyší, když budeš kojit vedle jeho ucha
    .

    superkarma: 0 04.03.2002, 11:07:47
  8. avatar
    [9] pajda [*]

    Napadá mě ještě řešení, které fungovalo u nás - i když se situace postupně hodně zkomplikovala, ale bez viny nás obou...já šla do práce, ale můj muž za to převzal dohodnutou část povinností - např. vozil syna do školky a nakupoval...šlo to velice dobře. byla ale nutná dohoda a ta nebyla jednoduchá - radím vydržet a neuhnout.

    superkarma: 0 04.03.2002, 11:02:59
  9. avatar
    [6] Rena4 [*]

    Milá Mileno!
    Vypadá to, že tvůj manžel je opravdu sobec.Myslím si, že i kdybys šla do práce a on byl na mateřské,stejně by tě po tvé práci čekaly povinnosti v domácnosti a kolem syna.Takže bys pracovala "na dvě směny".
    Práce tak na 4 hodiny denně by ještě přicházela v úvahu(když by bylo nejhůř).
    A jak píše VCHAROUSOVA-sehnat někoho na hlídání...... .To bys potom to co vyděláš, dala za to hlídání,to není řešení.
    Abych to shrnula - myslím si, že máš na mateřskou plné právo!Trochu slevit by měl manžel.
    Přeji ti štěstí,opravdu !

    superkarma: 0 04.03.2002, 10:01:29
  10. avatar
    [1] clarCa [*]

    Mileno,
    muži se nemění, nejde o to, jestli ty si myslíš, že on má nějaké povinnosti - on si to rozhodně nemyslí. A proč by si to také měl myslet - vždyť doposud jsi s ním byla spokojená, cestovali jste, žili jste si tak nějak svobodně a po svém... a on je překvapen, že by to mělo být jinak - na vás prostě sedí ten klasický aforismus - ženy se vdávají, protože si myslí, že on se změní a on se nezmění. Muži se žení proto, že si myslí, že ona se nezmění a ona se změní. Takže - buď ho přijmeš takového, jaký je, protože to jsi mu až dosud tolerovala a půjdeš do práce a on na mateřskou, nebo se rozvedeš, půjdeš do práce a příště si najdeš jiný typ mužského...

    superkarma: 0 04.03.2002, 03:50:05

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme