Zdraví

Rozhodla jsem se, že udělám důkladný jarní úklid - sama v sobě. A to doslova.

 

 

Rozhodla jsem se, že udělám důkladný jarní úklid - sama v sobě. A to doslova.

 

Půst je vážná věc, je třeba ho dobře naplánovat a připravit se na něj na těle i na duchu. To jsem dobře věděla, přečetla jsem o tom několik knížek. Takže jsem si počkala, až  nastala ideální konstelace – kluk odjel na školu v přírodě, menstruace nehrozila a v práci se taky nic zvláštního nedělo.
Den předem jsem nakoupila zásobu čajů, heřmánek, třezalku, mátu a meduňku, a celý den jsem jedla už jenom ovoce. Podle mých chytrých knížek by se měl půst zahajovat klystýrem, ale tak daleko zase moje touha po vnitřní očistě nesahá!

První den

Mám hlad. Příšerný. V jedenáct přišla taková krize, že jsem měla chuť s tím praštit a prchat do Odkolka pro koláče. Chtěla bych ale zjistit, jestli je to opravdu tak úžasné, jak se všude píše, a taky je mi poněkud trapné to vzdát – všude jsem rozhlásila, že se chystám hladovět, a nechci být pro srandu králíkům. Hlad zaháním prací a pitím litrů a litrů vody. Začínám si psát o svém půstu deník.

Druhý den

Organismus už začal s očistou a vylučováním škodlivin. Poznám to podle jazyka, který se pokryl bělavým povlakem jako při angíně.  Taky se hodně potím a – s odpuštěním – páchnu jako kobyla. V práci jsem se během dne třikrát převlékala, V puse mám nepříjemnou pachuť, kterou se snažím přerazit mátovým čajem nebo vodou s citronem. Pořád mám hrozný hlad, ale díky všem ostatním nepříjemnostem na něj skoro zapomínám. Objevují se bolesti v kloubech a ve svalech – nemám strach, protože vím, že je to normální. Můžou za to jedy, které se už začaly uvolňovat a kolují teď mým krevním oběhem. Naděje, že to pravdu funguje, mi pomáhá všechno to snášet.  Nervozitu a neklid zkouším potlačit podvečerní procházkou lesem a později teplou koupelí. Ne že by to moc pomáhalo.

Třetí den

Pocit hladu zeslábl, skoro zmizel. Cítím se lehká na těle i na duchu. Když se podívám do zrcadla, dívají se na mě jasné, zářivé oči. Trochu se mi zhoršil ekzém na ruce, to je ale prý přirozený a hlavně dočasný důsledek očisty. Kupodivu, přestože už třetí den nepřijímám žádnou potravu, pořád chodím na velkou (a někdy se nestačím divit, co všechno mě opouští). Jsem úžasně štíhlá!! Chvílemi je mi zima, tak si zkouším jen tak nasucho namasírovat tělo sisalovou žínkou. Báječně to rozproudí krevní oběh.

Čtvrtý den

Hlad už nemám vůbec. Naopak, představa jídla mi připadá odporná. Mám pocit naprosto čisté hlavy, myslí mi to jako nikdy, vznáším se. Jsem Gándhí! Moje tělo už mě neovládá, naopak, já je mám pod kontrolou! Odpoledne na mě přišla slabost a lehká nevolnost, tak jsem se na chvíli natáhla a podložila si nohy polštářkem.

Pátý den

Dneska končím. Ne, že by se to už nedalo vydržet, naopak, zdá se mi, že bych už nemusela jíst vůbec (já vím, že je to pitomost, ale cítím se tak). K ukončení mého „experimentu“ mě přemluvil můj muž ve spolupráci s doktorem. Chtěla jsem tomu dát aspoň týden, v mých chytrých knihách se totiž píše, že teprve sedmi- a vícedenní půst ukáže, co umí. Četla jsem o lidech, kteří se postili třeba 15 dnů a vyléčili si tak lupénku nebo revma. To ale bylo v sanatoriu, pod neustálým dozorem. Není to legrační představa, sanatorium, kde lidi platí těžké peníze, aby si pěkně zahladověli??

Šestý den

Návrat k normálu začínám rozmixovaným zeleninovým vývarem. Něco takového, jako se dělá miminkům. Během půstu přestal můj žaludek produkovat trávicí šťávy, tak na něj musím pomalu, aby měl čas se zase „rozběhnout“. Po prvních soustech se z mých útrob ozývá hlasité škrundání. Tak jen nevím, jestli jsou to protesty nebo projevy radosti... Ještě zítra budu jíst jen banány, vařené brambory a polívčičky. Není to žádné násilí, při pohledu na řízek nebo míchaná vajíčka se mi dělá mdlo.

Sedmý den

Syn se mi vrátil ze ŠvP. Při čekání na autobus se mě čtyři jiné matky nezávisle na sobě zeptaly, jak to dělám, že tak dobře vypadám - tvářím se jakoby nic a strašně si to v duchu užívám. Mám pocit očištění, lehkosti a vítězství sama nad sebou. Jo, zažila jsem i krušné chvilky, ale stálo to za to.

   
04.03.2007 - Zdraví - autor: Eva Jedelská

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme