Staré vžité pravidlo říká zcela jasně: suchý, rozpraskaný a horký čenich a zrychlené dýchání. Jenže ono to není tak docela pravda. Teplý až horký čenich mívá i většina psů při spánku v teplé místnosti a naopak chladné prostředí ponechává i psu s horečkou studený nos.
Jediným způsobem, který nám spolehlivě určí teplotu našeho psa, je teploměr. Měli bychom ho opatrně vsunout stojícímu psu do konečníku na dobu zhruba tří minut, u rychloběžek postačí méně. Pozor, je však nezbytně nutné předtím psa uklidnit, aby stál pokud možno klidně až nehnutě, jinak může dojít ke zlomení teploměru. Proto bychom měli čas od času psa cvičně změřit, aby si zvykl a nepovažoval tento zákrok za nebezpečný pro svou osobu.
Můžeme to natrénovat s úplně hladkým předmětem, sice podobným teploměru, ale nikoliv tak křehkým. Tento úkon by měli provádět pouze dospělí, děti by ve své horlivosti mohly psovi nechtěně ublížit, přece jen jim chybí potřebný cit a odhad dospělých.
Jak na to? Nejprve si psa srovnáme do klidu a stoje, neustále na něj mluvíme konejšivým hlasem a přitom mu vysvětlujeme, co že to vlastně provádíme. I když pes nerozumí tak doslova naší řeči, přece jen intenzivně vnímá intonaci. Jednou rukou poté uchopíme a zvedneme psův ocas, zatímco druhou opatrně mírným tlakem a pootáčením zasunujeme teploměr. Jen tak mimochodem nakonec: pamatujme si, že normální teplota psa má hodnotu 38,5° C.
Reklama