Reklama
Zajímavý příspěvek do rubriky Prašule a nákupy nám přišel od čtenáře Ondřeje. Jeho problémem je rozhazovačná manželka. Přečtěte si, co nám Ondra napsal:

Milá redakce, vím, že asi píchnu do vosího hnízda, když si tady v ženském magazínu budu stěžovat na manželku, která hrozně utrácí. Ale možná mi některá z čtenářek pomůže nahlédnout do spletité ženské logiky. Protože já sám tomu nevím ani hlavu, ani patu. Oba s manželkou jsme zaměstnáni a oba vyděláváme docela slušné peníze. Přesto u nás doma pořád nejsou peníze a co hůř, neustále mi chodí upomínky, že nejsou zaplaceny nějaké účty. Už krátce po svatbě jsem zjistil, že moje žena není zvyklá dávat si pozor na peníze, protože se nám dost často stávalo, že jsme týden před výplatou neměli ani vindru a museli si půjčovat. Měli jsme tehdy společné konto, na které chodily obě naše výplaty a oba jsme měli kartu. Řekl jsem si, že to takhle nejde a domluvili jsme se se ženou na tom, že budeme mít každý vlastní bankovní účet a svoje peníze si budeme hlídat.
Doufal jsem, že tak aspoň nějaké peníze „pro strýčka Příhodu“ zbydou na mém kontě. Samozřejmě jsem ale dával ženě pravidelně peníze na nájem, elektriku, telefon a podobné výdaje. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem začal dostávat upomínky, že tyto platby nejsou vyřízené, i když se složenkami na poštu manželka chodí (aspoň jsem se tak domníval). Pokaždé, když se u nás taková upomínka objeví a já o ní manželce řeknu a ptám se, kde jsou peníze, které na zaplacení ode mne dostala, strhne se hrozná hádka. Vyslechnu si, že jsem strašný škrt a že musím pochopit, že domácnost stojí strašné peníze a ona prostě už na tu složenku neměla. Vždy to dopadne tak, že jí ty peníze tedy dám znova a ona to pak srovná. Jenže takhle se může lehko stát, že už nebudeme mít nic stranou, kdyby se něco přihodilo. Navrhoval jsem, že tedy budu složenky platit sám a nebo dáme do banky platební příkaz, ale ona se hrozně urazila, že jí nedůvěřuju a že si chci všechny peníze usyslit pro sebe. Když ale namítnu, ať mi poví, kde tedy ony původní peníze na složenky skončily, vždycky to nějak zamluví nebo se rozpláče, že si ani nesmí koupit něco na sebe nebo nějakou kosmetiku a jak se mi prý má líbit, když jí nedovolím něco pěkného si koupit. Ale tak to není, ona má vlastně skoro celý plat jako kapesné, protože i velké nákupy v potravinách obvykle platím ze své karty.
Nechci dělat doma žádná „kárná opatření“ a nechci se s manželkou neustále hrdlit o peníze, ale jak to mám udělat, abychom pořád nebyli kvůli její rozhazovačnosti v mínusu? Vždyť takhle nikdy nic neušetříme. Každá debata na tohle téma ale u nás skončí hádkou, ze které vyjdu jako lakotný a nepřejícný sobec, který jí nechce nic dopřát. Jak přimět dospělou ženskou, aby tolik neutrácela?

Ondřej