Domácnost

Nikdo vám nerozumí? Ochočte si potkana!

Nikdo vám nerozumí? Ochočte si potkana! Ptáte se proč? Odpověď je velmi jednoduchá, protože potkan je milé, společenské, čistotné a velice inteligentní zvíře. A má vlastnosti, jež jsou nám, lidem, blízké. Je neobyčejně přizpůsobivý, stejně jako lidé, do celého světa se rozšířil nejpravděpodobněji spolu s národy ze Střední Asie, aby na mnoha místech vytlačil a zcela nahradil svou nejbližší příbuznou - krysu.
Jak se pozná na první pohled potkan od krysy? Potkan je hmotnostně těžší (až 400 g, krysa pouhých 250 g), má malé uši (narozdíl od krysích velkých uší) a nakonec tělo svou délkou přesahuje ocas (u krysy je tomu právě naopak, ocas je delší než tělo). Také další vlastnost potkanova je shodná s lidskou - všežravost. Samozřejmě, že se budeme snažit ochočit laboratorního potkana, jeho divokému kolegovi se raději vyhneme. Zapomeneme rychle na to, že se volně žijící potkani živí kdečím, našeho mazlíčka nebudeme krmit ani odpadem a zbytky z kuchyně. V současnosti lze koupit již hotové pelety, dokonce i na jednotlivá období hlodavčího života (podobně jako u psí potravy). Pokud dáváte přednost krmení bez pelet, vězte, že máte přizpůsobivého a nenáročného strávníka: různé druhy zrní, tvrdé pečivo, malé dávky syrového nakrájeného masa, zelenina, ovoce, zelené lupení. Vodu podáváme nejlépe v napaječce, nedochází tak k jejímu znečištění.
Pro ochočení si vybereme sice co nejmladší zvíře, ale již odstavené, tedy v rozmezí 3 - 4 týdnů stáří. Můžeme ještě dokrmovat miskou mléka (kondenzované neslazené mléko Tatra ředěné napůl s vodou), ale rozhodně jen ve dne. Zvíře bereme co nejčastěji do ruky a mluvíme na něj. Potkany můžeme zvedat za ocásek, ale nikdy je takto nenosíme, neboť se jim při této manipulaci může svléknout kůže. Vždy je při nošení podkládáme, nejlépe nějakou částí vlastního těla (ruka, rameno...). V naší nepřítomnosti (i z důvodu bezpečnosti zvířete) potkana nenecháme běhat volně, ale zavíráme ho do jeho ubikace. Brzy si na nás přivykne a bude nám asistovat u všech našich domácích činností přítomen buď v kapse nebo pro lepší výhled na rameni.

Nataša Velenská
   
02.02.2001 - Zvířátka - autor: Jiný autor

Komentáře:

  1. avatar
    [10] hubajda [*]

    Andula — #8 ani me nevadej ale zaby jo

    superkarma: 0 28.09.2012, 00:45:59
  2. avatar
    [9] Myškomedvídek [*]

    měli jsme křečka Ferdu

    superkarma: 0 15.12.2010, 23:54:08
  3. avatar
    [8] Andula [*]

    Ťapina: potakni by mi nevadili, myši obecně mi nevadí

    1. na komentář reaguje hubajda — #10
    superkarma: 0 09.12.2003, 00:44:43
  4. avatar
    [7] Ťapina [*]

    Jsou to skvělá zvířátka, nejhezčí jsou albíni, ale i šedivý potkan je milý.

    superkarma: 0 28.11.2003, 14:37:28
  5. avatar
    [6] Ťapina [*]

    Simba: Třeba by si rozuměli, potkan přece jenom není ta malá myška, kterou je třeba ulovit a sežrat

    superkarma: 0 28.11.2003, 14:37:03
  6. avatar
    [5] Simba [*]

    Chovali jsem morčata a křečky, potkani by nám asi jako dětem doma neprošli. Teď pro změnu máme kočky, takže tím pádem zase potkany nemůžeme mít. Docela mne to po přečtení článku mrzí.

    superkarma: 0 24.11.2003, 11:36:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme