Máme doma modrou britskou kočku. Naše maminka se těšila, jaká bude mít krásná modrá koťátka, jenže zvířatům prostě neporučíte. Když měla naše kočka “touhy”, ječela na celý dům ve dne v noci své vábící skřeky a máma jí hned sehnala úžasného ženicha. Byl to velký, modrý kocour se vzhledem aristokrata. Zaplatili jsme za jeho sexuální atak a nechali mu naší Číču napospas. Za několik dní si máma kočku vyzvedla, paní majitelka jí líčila noci a dny plné vášní a slibovala mnoho kouzelných potomků. Odvezli jsme naší kočku plnou princátek na chalupu a kočka nám předvedla dokonalé divadlo. Jakmile se vysvobodila z cestovní přenosky, protáhla se, podívala se na nás, vydala ze sebe táhlý, tolik známý sexuchtivý výkřik a zmizela v okolních zahradách. Odpoledne nás navštěvovali sousedé a vyprávěli, s jakým kocourem tu naší krasavici viděli. Zvítězil kocour Mikeš, který hýří asi dvaceti barvami, má natrhlé ucho, ale také jí viděli s mourovatým Bobíkem, co kulhá na jednu nohu. Matka z ní dostala málem infarkt, navíc volala veterináři a ten zcela nevyloučil možnost oplodnění od více tatínků. Tak jsme večer pili víno a uzavírali sázky, kolik bude princů a kolik tuláků. Necháme se překvapit, nebude to už dlouho trvat, ale Číča nás naprosto poučila o tom, že princové jsou na draka a správný chlapák je ten, co nosí myši, chytá ptáky a co nejčastěji se pere. Ten je hoden její modré krve a srsti.


Jolana M.
Reklama