Cestování

Výlet na trojmezí Polsko-Slovensko-Ukrajina

Když pojedete autem, zaručuji vám, že se nebudete ani chvilku nudit. Slovenská krajina je neskutečně líbezná, celou cestu až na východ pojedete systémem kopců a údolí a skoro půlku cesty přes Slovensko vás bude fascinovat pohled na Tatry, které se nepravděpodobně zvedají z roviny, jak jsme na to zvyklí v Alpách. Celou cestu můžete spát v kempech, které jsou vesměs čisté, s fungujícím sociálním zařízením a za rozumné ceny.
Než dojedete až do nejvýchodnějšího cípečku Slovenska, můžete nasbírat spoustu turistických zážitků – naše první zastávka na Slovensku byla Turzovka, což jsou prý slovenské Lurdy. Pro mě trochu zklamání, protože celý kopec, na němž je mnoho pramenů prý se zázračnou léčivou mocí, je okrášlen barvotiskovými a umělokvětinovými svatými obrázky a relikviemi a jsou tu davy lidí s petlahvemi a kanystry, kteří si čerpají sílu z pramenů „na doma“.
Dále můžete navštívit cestou na východ Nižné Ružbachy, což je lázeňské městečko s fascinujícím vyvřelým bazénkem o průměru 4 metry na návsi. Tohle jezírko je plné teplé Vincentky a můžete se v něm zadarmo léčebně proplavat.
Pak jedete dál, zcela jistě neminete rezervaci Unesco Levoču, což je gotickorenesanční koktejl o vysoké působivosti, kde jsou fascinující neopravené arkádové dvorečky, na nichž žijí místní obyvatelé vlastním životem, zavaleni hromadami odpadků a pod vlajícími kusy prádla. Z Levoče zamíříte na zříceninu Spišského hradu, který je vůbec největší hradní zříceninou ve střední Evropě, a pak už fičíte dál na východ.
Čím více se blížíte k východu, tím méně potkáváte tradičních a známých věcí – kostely už jsou jenom řeckokatolické a pravoslavné, obyvatelstvo přestává mluvit srozumitelnou řečí. Na cestě do Bukovských vrchů, které tvoří hranici s Polskem a Ukrajinou, leží i Medzilaborce, město, ve kterém se narodil a má muzeum král pop-artu Andy Warhol. Nechcete si ho nechat ujít, ale bude pro vás velkým zklamáním – za 100 Sk si prohlédnete expozici, jež ze všeho nejvíc připomíná Muzeum peří Járy Cimrmana a kterou i při podrobném zkoumání proběhnete za půl hodiny.
Za Medzilaborci už jste na nefalšovaném ukrajinském pomezí, nerozumíte už vůbec nikomu a nikdo nerozumí vám. Dostáváte se do kraje vesniček s prastarými dřevěnými kostelíky s doškovými střechami a potkáváte pasáky krav, ovcí, koz i husí. Zastavil se tu čas a vy v údivu zíráte – poslední elektrifikované místo na Slovensku je vesnice Ruský potok , elektriku tu mají až od 70. let.
Nakonec se vydrápete na Kremenec, což je kopec, na jehož vrcholu je hraniční kámen, který dělí 3 státy. Výplaz je zničující, převýšení strašné, celou dobu se bojíte, že potkáte medvěda. Ale výhled úchvatný, stálo to zato. Pod hřebeny Bukovských vrchů jsou poloniny – voňavé horské louky s úchvatnou květenou, jaké známe z Nikoly Šuhaje.

   
11.08.2000 - Zahraničí - autor: Jana Zbyňková

Komentáře:

  1. avatar
    [3] Andula [*]

    Slovenske Lurdy jsou pry Litmanová...

    superkarma: 0 06.12.2003, 01:31:49
  2. avatar
    [2] Ťapina [*]

    Východní Slovensko znám moc dobře. Byla jsem i na vrchu Kremenec, kde je trojstranný hraniční kámen.

    superkarma: 0 05.12.2003, 16:51:31
  3. avatar
    [1] Simba [*]

    Už se vidím, jak se koupu na návsi ve Vincentce

    superkarma: 0 01.12.2003, 14:16:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme