Domácnost

Náš tatínek se utkal s lítou zvěří

Takže situace byla jasná. Na časy se blýsklo teprve tehdy, když otec dostal práci v zahraničí a musel na rok odjet. Hned jsme se sestrou dovlekly domů toulavou kočku, která žila u popelnic. Byla sice pořád schovaná pod almarou nebo za lednicí, ale už byla naše a maminka si po čase na toto podivné přátelství zvykla a taky si tu „neviditelnou“ Micku oblíbila. Líně plynoucí tok času přerušil až tatínek, který se nám vrátil dřív, než jsme čekaly. A protože jsme z něj všechny měly patřičný respekt, nikdo se ho neodvážil o kočičí přítomnosti informovat.
Maminka na uvítanou upekla husu – tatínkovo oblíbené jídlo. Seděli jsme v pozoru u stolu, maminka vytáhla husu z trouby a vařila knedlíky. Vůně pečeného masa přilákala naší šelmu z úkrytu, potichu se tedy vyhoupla na kuchyňskou linku, kde se jala okusovat pečínku. Tatínek seděl zády k místu činu a neměl nejmenší potuchy, proč sedíme s vytřeštěným zrakem a otevřenými ústy zkoprněle na svých židlích. Maminka od sporáku němě gestikulovala na kočku, ať zmizne a zachrání si holý život, a tatínek vyprávěl. V jeden okamžik se obrátil na maminku a chtěl jí něco říci. Vtom uviděl dílo zkázy. Pekáč, na něm husu a na huse kočku, jak hoduje. Maminka chtěla chránit zvíře, tak se postavila před pekáč. Tatínek chtěl chránit husu a zabít kočku, a tak hodil po mamince mísu s polívkou. My jsme se schovaly pod stůl a tam jsme brečely, že tatínek zabije kočku, maminku a potom i nás. Kočka nelenila a hupla za sporák, kde temně vrčela a prskala. Tatínek vytáhl pohrabáč a útočil na pološílené zvíře. Jak útočil, opařil se vodou z knedlíků, shodil pekáč se zbytkem husy, vylil vypečené sádlo na podlahu a uklouzl. Následkem tohoto marného boje s přírodním živlem měla maminka opařené rameno, tatínek opařenou ruku a zlomenou nohu, kočka plné břicho a my děti doživotní trauma.
Když tatínka odváželi do nemocnice na ošetření, tak si hořce stěžoval saniťákovi: „Já se sem ženu takovou dálku a oni si přitáhnou domů kočku, co mi sežere husu, opaří mi ruku, zlomí nohu… a ještě na mě ta potvora štěká za sporákem!“ Saniťák si určitě myslel, že se tatínek právě vrátil z léčebny pro choromyslné :-)


Vlasta Štěpová
   
26.01.2000 - Dům a byt - autor: Jiný autor

Komentáře:

  1. avatar
    [7] terezalah [*]

    Sml59 líbí

    superkarma: 0 31.05.2013, 08:51:08
  2. [6] rendac [*]

    pěkný příběh Sml30

    superkarma: 0 11.12.2012, 13:30:39
  3. avatar
    [5] hubajda [*]

    Ťapina — #3 Sml30Sml30Sml30

    superkarma: 0 24.09.2012, 21:42:20
  4. avatar
    [4] Andula [*]

    Ťapina: naše se vždycky uraženě sebrala a odešla, vrčet bylo opd její úrove%n

    superkarma: 0 08.12.2003, 09:33:31
  5. avatar
    [3] Ťapina [*]

    Vrčící a štěkající kočky jsou nejlepší

    1. na komentář reaguje hubajda — #5
    superkarma: 0 07.12.2003, 11:23:02
  6. avatar
    [2] Andula [*]

    Landriel: to by snad chtělo zfilmovat

    superkarma: 0 30.11.2003, 12:10:52
  7. avatar
    [1] Landriel [*]

    To je story jak z komedie, to snad ani nemůže být pravda. Ještě by mě zajímalo, jestli kočka prchla, nebo jestli u nich zůstala dál.

    superkarma: 0 09.11.2003, 16:07:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme