Údaje o tom, kolik vlasů může zdravému člověku denně vypadnout, se různí. Některé zdroje uvádějí, že 50 až 80 je normál, jiné naopak, že žádné nebezpečí nehrozí ještě ani při 100 až 150 vlasech. Po umytí hlavy to údajně může být až 300 vlasů.
Těžko budete asi denně přepočítávat, kolik vlasů zůstalo na vašem hřebenu nebo kolik jich plave ve vaně. Kožní lékaři na to mají mnohem lepší metody, při kterých propočtou poměr dorůstajících, „odpočívajících“ a vypadaných vlasů a zhodnotí, kolik procent se nachází v té které fázi vlasového cyklu. Trichogram je metoda, při níž dermatolog vytrhává pacientovi či pacientce na různých místech hlavy malé chomáčky vlasů a zkoumá jejich kořínky pod mikroskopem. Fototrichogram spočívá v tom, že se v rámci této metody ve vlasové pokrývce na hlavě hladce vyholí malá ploška kůže přibližně o velikosti dvacetihaléřové mince a silně zvětšená se vyfotografuje. Když pak lékař po třech dnech spočítá na tomto „strništi“ jednotlivé znovu vyrůstající vlasy, vypočte z tohoto údaje počet aktivních, pasivních a dorůstajících vlasů a jejich vzájemné poměry.
Pokud se ukáže, že přes osmdesát procent vašich vlasů je v růstové fázi, zhruba jedno procento se nachází v tzv. přechodné fázi a v klidové fázi (před vypadnutím) je necelých dvacet procent, pak je vše v pořídku. Patologická situace nastává ve chvíli, kdy se poměr mezi narůstajícími a vypadávajícími vlasy změní v neprospěch narůstajících vlasů. Pak totiž vypadává více vlasů, než kolik jich doroste.
Vypadávání vlasů je nejčastěji způsobeno mužskými pohlavními hormony a vlivem dědičnosti, což převládá u mužů. Dochází k prořídnutí a následnému kompletnímu výpadu vlasů. V ženském organismu se v určitém množství rovněž nacházejí mužské pohlavní hormony. Při některých zdravotních potížích (např. onemocnění vaječníků) nebo v období přechodu, kdy se mění hormonální hladiny, dochází k jejich relativnímu či absolutnímu zvýšení. Někdy se zvyšuje jen citlivost vlasových cibulek na účinek mužských pohlavních hormonů. V tomto ohledu nepříznivě působí především tzv. dihydrotestosteron. Kořínky vlasů se pod jeho vlivem zmenšují a posunují směrem k povrchu kůže. Doba růstové fáze se zkracuje a vlasy, které z takovýchto kořínků přece jen vyrostou, jsou čím dál tím tenčí a hebčí. Až dojde k výpadu a zániku vlasu.
Léčba spočívá v eventuální hormonální substituci (doplnění chybějících hormonů u žen), léčbě hormonálních onemocnění, stimulaci vlasových cibulek či bloku účinků hormonů. Existuje ještě možnost transplantace vlasů, kdy se vlastní vlasy z oblasti temen přesadí do míst, kde již nejsou žádné vlasy. Jedná se o chirurgickou metodu při níž se používá laser.
K vypadávání vlasů může dočasně dojít i po narození dítěte. Měsíc až tři měsíce po porodu dochází u mnoha žen k masivní ztrátě vlasů. Důvodem je pokles hladiny ženského pohlavního hormonu estrogenu v těle, jenž je vůči vlasům „přátelský“. Zato během těhotenství ho ženy v těle mívají zvýšené množství, a to způsobuje, že se u nich nachází v růstové fázi ještě výrazně vyšší procento vlasů než obvykle a vypadává jich ještě méně. Po porodu se však hladina estrogenu v organismu vrací na normální úroveň a všechny „ušetřené“ vlasy téměř najednou vypadávají. K tomuto úbytku dochází v rozmezí šesti až devíti měsíců po porodu. Pokud vypadávání vlasů ani pak nepřestává, měly by takto postižené ženy vyhledat odborného lékaře.

Pokud vám začínají řídnout vlasy, může to být i následek nemoci, případně nepříznivých vlivů životního prostředí. Nejčastější příčiny tohoto „symptomatického vypadávání vlasů“ bývají následující:
§ Stres, deprese, nadměrná duševní zátěž.
§ Některé léky, například přípravky na zředění krve, cytostatika, retinoidy.
§ Nedostatečné množství určitých vitamínů či stopových prvků v organismu, což bývá důsledkem příliš radikálních diet, případně mentální anorexie anebo bulimie.
§ Nemoci štítné žlázy.
§ Kožní choroby, jako jsou plísně, lupenka či zánět folikulů.
§ Horečnaté virové infekce.
§ Narkózy.
§ Otravy těžkými kovy.
To, že k úbytku vlasů může vést i nepříznivé působení životního prostředí, zejména kontaminace různými chemikáliemi, nebylo dosud jednoznačně prokázáno.

Jedním z velmi závažných problémů je ohraničené, kruhovité vypadávání vlasů. Jedná se o dosud ne zcela vysvětlenou poruchu imunitního systému, která vede k tomu, že se ve kštici některých lidí náhle objevují ojedinělé lysinky. Většina z nich však naštěstí nanejvýš do roka opět spontánně vymizí.
V některých případech může dojít k úplné ztrátě všech vlasů, někdy dokonce včetně řas, obočí a tělesného ochlupení. Ze všech léčebných metod, které zde připadají v úvahu, slibuje úspěch nejspíše takzvaná „místní imunoterapie“. Pomocí popudové léčby se vyvolá den až dva dny trvající kožní podráždění, které má za následek stimulaci buněk kůže i vlasových cibulek na hlavě. Podráždění má příznivý účinek na buňky imunitního systému a po jeho odeznění se pacientům kštice postupně obnovuje.

Vypadávání vlasů může mít různé příčiny a proto je dobré kontaktovat kožního lékaře, který stanoví diagnózu a může pomoci s léčbou.

Zdroj: Vlasový rádce, MUDr. Karolína Kykalová, Ústav estetické medicíny a Libuše Krištofová, Šarm, družstvo kadeřníků
Reklama