Reklama
Možná jste včera v televizních novinách na Nově viděli kauzu proti 29-leté ženě, kterou soud odsoudil k 7 letům vězení nepodmíněně z údajného pokusu o vraždu své dcery. Ráda bych zde o tomto případu napsala víc. Ta žena je totiž moje švagrová a dítě, které se údajně snažila zabít, má neteř.
Protože v televizi neřekli o případu skoro nic, ráda bych vám nastínila, jak může v Čechách fungovat zdravotnictví a justice…
Mařenka se narodila mému bratrovi a Lucce předčasně a vlastně i to byl zázrak, protože lékaři mé švagrové moc šancí na otěhotnění nedávali. Od narození měla Mařenka podobně jako jiné nedonošené děti zdravotní problémy. Všichni však věřili, že tím, jak bude růst a sílit, se vše dá do pořádku. Nejvíce problémů měla s ledvinami, a tak od narození víc času spolu s maminkou trávila po nemocnicích než doma. Lékaři stále nevěděli, proč se v její moči objevují cizorodé látky či krev…
Tak to bylo až do ledna 2001, kdy byly s dcerou opět hospitalizovaná v nemocnici v Motole, v tu dobu stále kojila… Lékaři rozhodli provést dítěti biopsii ledvin (omlouvám se, netuším jak se to přesně píše, zákrok spočívá v odebrání kousku ledviny, aby poté vyšetřením tohoto vzorku zjistili příčiny problémů), těsně po zákroku dostala Mařenka celkovou sepsi (otravu krve) a byla zachráněna na poslední chvíli… a v tu dobu se začala má švagrová ptát PROČ… ale místo odpovědi jí lékaři ihned poslali domů s podezřením na úplavici (přitom neměla žádné příznaky, ale provedli jí výtěr a řekli, že ve výtěru to je). Pozdější vyšetření u praktického lékaře v místě bydliště to nepotvrdilo. Byla tudíž zbytečně donucena ukončit kojení a když se chtěla vrátit k dceři, tak lékaři nemocnice pozvali celou rodinu a před nimi ji obvinili z pokusu o vraždu své dcery - na základě nalezených injekčních stříkaček, které PRÝ jedna ze sester zahlédla v jejích osobních věcech. Ihned měli v ruce návrh na odnětí dítěte z péče a obvinění…. Pro celou rodinu to byl ŠOK. Málokterá matka totiž má se svým dítětem tak silný vztah jako Mařenka s Luckou… Celý rok a půl probíhal ve znamení psychické deprese celé rodiny, péči střídavě přebraly babičky, které jsou ale obě pracující, takže Mája stále cestovala od jedné k druhé a nechápala, proč s maminkou nemůže domů…
Dnes jsou Mařence 4 roky, je zdravá a šikovná a pokud se jí zeptáte, koho má nejraději, odpoví vám, že svojí milovanou maminku… která se i přes odejmutí péče snažila být se svojí dcerou co nejvíce (podle předběžného opatření soudu s ní směla být jen v přítomnosti jiné osoby…).
Nikdo z rodiny jsme nevěřili, že by soud mohl rozhodnout takto, bez přímých důkazů, jen na základě dobrozdání soudních znalců z oboru psychologie (kteří jsou samozřejmě také lékaři), kteří podle psychologických testů usoudili, že Lucie trpí vzácnou poruchou, kdy sebepoškozováním či poškozováním blízkých osob se snaží upoutat pozornost lékařů…
Odvolali se…. ale nikdo si neumí představit jak nám všem je…. navíc rodina bydlí v malém městě, kde zná každý každého… a teď se z televize dozvedí, že ta maminka, která dělá pro své dítě víc než je běžná norma - skoro bych řekla, že maličko rozmazluje :-) - je VRAŽEDKYNĚ… A pár dní předtím soud zprostí vinny lupiče, na které policie měla hromadu nepřímých důkazů…
Tak se ptám: KDE JE SPRAVEDLNOST?