Znalci povídek pánů Šimka a Grossmanna jistě k této větě nepotřebují žádné další vysvětlení. Avšak předpokládejme, že ne každý je s nimi obeznámen. V povídce se vtipným způsobem glosuje "pohodlí" a další přednosti jízdy v hromadných dopravních prostředcích. Tato věta přešla jako jedno z mnoha okřídlených rčení do slovního arzenálu naší rodiny a používáme ji pro různé situace, které vždy nesouvisí s pouhou jízdou tramvají, ale třeba s povinností něco nepříjemného vykonat…
Když se přiblížila moje hodinka očekávaného příchodu nového človíčka, tentokráte holčičky, měla jsem jako první sbalenu příruční knihovnu. Ačkoliv byl již termín na spadnutí, přesto jsem se nijak neomezovala v pobytu na akcích mimo domov. Zvláště celodenní návštěvy zoologické zahrady mi dodávaly především díky skvělému panu veterináři až překvapivý pocit jistoty a bezpečí. Po jednom takovémto výletě, v poklidné atmosféře po večeři, kdy provoz domácnosti a bezedná dětská energie se rozplyne v několik chvilek posvátného lenošení, se rozhodla Dubinka, že již chce ven.
Jako vždy mi odtekla část plodové vody a jako vždy bolesti v nedohlednu. Jsem-li nervózní, je nejlepší se nějak zabavit, i začala jsem se věnovat mytí nádobí. Petr uložil děti a poté raději povolal sanitku. Sestra v porodnici mě prohlédla, vypsala spousty papírů, když se dostavil velmi mladý pan doktor. Také mě prohlédl a suverénně prohlásil, ať prý jedu domů, co že bych tam tak brzy dělala. Sestra jej jemně upozornila, že očekávám již čtvrté dítě a zřejmě tedy alespoň přibližně poznám, kdy budu rodit. Pan doktor tuto poznámku odehnal mávnutím ruky jako obtížný hmyz a ať jedu domů třeba tramvají...
Když jsme spolu s Petrem, kterému na zádech v krosničce dřímal nejmladší syn, jeli domů tramvají, prosila jsem ho, ať při případném porodu vyžene lidi z tramvaje ven. Doma, protože stahy přicházely v pravidelných pětiminutových intervalech, Petr opět přivolal sanitku. Přijeli ti samí saniťáci a ubezpečovali mě, že tentokrát panu doktorovi nedovolí poslat mě zpět. Sotva jsem dorazila na sál, byla Dubinka během několika minut venku a tentokrát bez klystýru a holení. Takže se mi nakonec noční jízda tramvají vyplatila!
Reklama