Seriál Staré dobré časy nás už pošesté zavede do doby, kdy ještě dávno nebyl internet ani jiné podobné čertovské záležitosti, ale kdy vydavatelé knih přicházeli za svými čtenářkami s nejednou účinnou radou do života. Citujeme opět z knihy „Rady všeliké, domu, hospodaření i jinému činění domácímu dobře prospívající“ vytištěné v 19. století v katolické tiskárně ve Vimperku.

Netoliko chlebem živ člověk bývá, i platí tedy i pro ženičky, žeť v chvílích odpočinku mohou po knize sáhnouti a moudrosti z nich načerpati, by samy dokázaly dětí svých dobře vychovati a mužíčkovi svému oporou býti. Nyní v časech moderních neplatí již, žeť ženám do rukou toliko modlitební kniha patřívá a děvenkám jen tolik čísti patří se naučiti, by si v Bibli čítati mohly.
Zvláště v čase zimním nešporním, kdy práce přespříliš v domácnosti i dvoře nebývá, sluší se o večerech dlouhých nejen k ruční práci zasednouti, však i knihu v klín položiti a v ní čítati. Více hlav více rozumu dává a tu v knihách možno ženičkám se dočísti všelikého moudra, do té doby neslyšeného. Knih i listů pro paní i panny české nemálo již kněhtiskem vychází a kde ještě v malých obcích odlehlých kněhkupce nebývá, Velebného Pána možno požádati, an listů k čítání neb knih českých rád v městě u kněhkupce objedná i dovézti nechá a často střídou paním a pannám po čtení lačnícím v obci půjčuje.
Která z ženiček často v knihách čítá a čtením tím mysl svou oblažuje, dobře činí, obzor ducha svého čtením tím rozšiřujíc, i okolí svému tak nápomocna bude, anať může dobře dítkám svým i cizím příběhy ty neb moudra z nich dočtená rozprávěti, aniž sama byla je prožila či nabyla a tím večerů dlouhých nejen sobě, leč i okolí svému zaplniti i dítek tak poučiti mohla. Dobře činí ženička ta, jež dítkám často rozpráví, tu pohádek přehršel, tu příběhů z Bible i katechismu, než i pověsti staré a příběhy stavší se zdávna i nedávno, na otázky jich odpovídá s trpělivostí velikou, neb dítek rozum jak houba vyschlá všeho moudra, čtení i povídání a rozprávek všelikých nassáti rychle může a tím i mysl a moudrosti dítkám rychleji do hlavinek jich se ukládá.
Hříchu zlého však ženička na dítkách dopouštěti se může, anať k dítkám svým rozprávěti nehodlá, ať už pro práci všelikou jež by i počkati mohla neb zhusta pro lenost, zábavu lichou i pohodlí své či nervös jakýsi, pro něž dítkám dobré slovo a nezhusta i pohlazení matčino upírá. Nezřídka dítkám i lajíc, hrubých slov bezbožných jim nadá, netušíc, žeť duši maličkých hrubým slovem halasným neb láním a to i bitím zlovolným pozvolna ničiti může. Dítky nevinné matkou takovou zle vychovávané v dospělosti citu nemajíce, nedobrých činů dopouštěti se mohou a to nezřídka právě na matičce své, jež jim milých vlídných slov i náruče své dříve byla odpírala.
Reklama