Zdraví

Nemůžu vydržet se svou příšernou kolegyní osm hodin denně!

Před dvěma lety jsem nastoupila po mateřské dovolené do svého současného zaměstnání a původně se mi tam moc líbilo. V kanceláři jsem seděla s Hankou, holkou stejně starou jako já. Když jsme nepracovaly, mohly jsme si povídat, ale zároveň jsme měly každá svoje soukromí. Na obědy jsme chodily někdy spolu, někdy každá zvlášť. Když jsme měly soukromé telefonáty, snažila se ta druhá buď odejít, nebo alespoň neposlouchat. Věděly jsme toho o sobě celkem dost, ale naše přátelství zůstalo v mezích kolegiálních vztahů. Hanka vloni otěhotněla a odešla na mateřskou a já jsem dostala novou kolegyni.
Moje nová kolegyně je pár let starší než já, je jí okolo čtyřicítky a je nesnesitelná. Když přijdu ráno do práce, hned se snaží vytáhnout ze mě „co doma.“ Zpočátku jsem nic nechápala, a tak jsem jí toho spoustu řekla. Ona to teď zneužívá v hovoru nejen se mnou, ale i s ostatními lidmi. Například jednou jsem jí řekla, že můj muž přišel pozdě pro dceru do školky a ona se už po několikáté před ostatními kolegy na obědě nechala slyšet, že Šárka má za muže alkoholika, protože skoro vždycky zapomene dítě ve školce. A tak je to se vším.
Když mám soukromý telefon, ani nepředstírá, že pracuje. Má nepokrytě hlavu otočenou na mě a uši jako slon. Klidně poslouchá, a když jí není jasné něco, co jsem do telefonu říkala, bezostyšně se mě na to zeptá.
Když si někam odskočím, následuje křížový výslech, kde jsem byla. Když jdu na oběd sama nebo s někým jiným, vždycky si mě najde, a přestože vidí, že o její společnost nikdo u stolu nestojí, přisedne si. Pak je hrozně naštvaná a dusí mě celé odpoledne poznámkami o tom, jak na minulém pracovišti měla moc dobrou kolegyni Markétu a jak s ní chodila nejen na obědy, ale i po práci na kafe. Chudák Markéta, asi je dneska mrtvá, protože přátelství s mou kolegyní se jistě nedá přežít! Ostatně obědy s ní také ne - sama je velmi nesoudná, chodí přes svůj věk ve velmi odvážných minisukních a vypadá někdy prapodivně, ale přesto nahlas a velmi neomaleně kritizuje to, jak vypadají ostatní ženy v jídelně. Já se v těchto situacích pochopitelně strašně stydím, že s ní sedím u stolu.
Už dvakrát jsem s ní měla velmi nepříjemný rozhovor, ve kterém jsem ji chtěla odkázat do snesitelných mezí, ale její chování se naprosto nemění. Snažím se ji ignorovat, ale nedokážu ji úplně vypustit, a tak se pro mě stává moje kdysi milovaná práce opravdovým utrpením. Vůbec nevím, co mám dělat. Máte někdo podobné zkušenosti? Jak jste takovou situaci řešily?

Šárka

Poradíte Šárce, jak se v takové situaci zachovat? Myslíte si, že byste dokázali takového člověka zvládnout? Jak na to? Napište nám své názory!
   
12.06.2002 - Zdraví - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [34] Simba [*]

    Šárko, změnit prostředí. Nemyslím hned zaměstnavatele, ale zkusit požádat o možnost práce v jiné kanceláři. V takové atmosféře se nepracuje dobře a tu babiznu nezměníš.

    superkarma: 0 17.11.2003, 17:24:25
  2. avatar
    [30] clarCa [*]

    holky neberte mě tak doslova - já to nemyslela že je stará - ale babice to je, i kdyby jí bylo zrovna osmnáct, nemyslíte??? A měla jsem pocit, že využívá právě toho, že je starší než Šárka, tka proč jí nenazvat starou????
    Jinak vy jste moje holky, i když by mi část z vás určitě mohla dělat mámu...

    superkarma: 0 12.06.2002, 22:26:29
  3. avatar
    [29] Marcelí [*]

    Velmi lehko se radí stylem: Tak jí to řekni - nebo ignoruj ji, když my s ní vlastně být nemusíme.Taky bych to tak dřív řešila. Potom jsem měla možnost absolvovat kurz asertivity - já vím, že si většina z Vás řekne: no jo zase jedna chytrá. Ale jde to i touto cestou. Pracuji ve státní správě a mnohdy jsem měla chuť řvát na lidi :VYPADNĚTE!!!
    S touto kolegyní to zkus s chladným úsměvem na tváři stylem: Chápu, že tě zajímá co jsem dělala (říkala apod..), ale moje soukromí je moje věc. Pokud nepřestane - tak zase uzemnit věto: je mi líto, že si toto vykládáš tak a tak - a mlet to pořád dokola. Nezvyšovat hlas, mírný úsměv. ONA to nevydrží (pokud není s prominutím úplně blbá - to je potom horší).
    Mám to vyzkoušené i proti jedné naší "kamarádce", která nás vždycky shazovala a urážela před ostatními - toto na ni platilo.
    Jen se nenech vynervovat nebo vyprovokovat - tihle lidé to okamžitě použijí proti tobě. Hodně štěsí.

    superkarma: 0 12.06.2002, 16:40:41
  4. avatar
    [25] sarobrouk [*]

    Je to fakt těžké být v práci s takovýma lidima. Stazka má pravdu,ta paní u ní v kanclu je příšerná. Nejlepší je opravdu pokud to jde si stěžovat a žádat jinou kancelář. Ignorování nepomáhá, to Stázka ví, protože paní se nám míchá do hovoru i když se jí nikdo na nic neptá.
    A pokud je jen záskok za paní na mateřské, tak nezbývá než zatnou zuby a vydržet. Držím pěsti.

    superkarma: 0 12.06.2002, 13:27:16
  5. avatar
    [24] Sluníčko [*]

    Šárko,také z jednou takovou sedím a jsem z toho zoufalá .Je dobré jí ignorovat ,ale já to také neumím.A to ještě aby toho nebylo málo, tak bydlí v podnájmu u mého švagra a já denně slýchám jak je hroznej,kolik platí nájem atd.

    superkarma: 0 12.06.2002, 12:22:37
  6. avatar
    [23] Dickie [*]

    Reklamní kampaň, která šla loni a snad i předloni - "kdo se potí, nezaslouží slitování", je vcelku iritující - potí se každej.
    Ale kdo se potí a nic s tím nedělá, ten opravdu slitování nezaslouží.

    superkarma: 0 12.06.2002, 12:19:18
  7. avatar
    [22] Dickie [*]

    Sasa: nám potem zavání uklízečka. Obecně se jí tady říká Chanel Dior. Ale je to něco neskutečnýho, když ke konci pracovní doby dorazí a začne vysypávat koše ...

    superkarma: 0 12.06.2002, 12:17:50
  8. [21] Sasa [*]

    Babul: já si stěžovala, ale bylo mi vysvětleno (starším mužem......nesmradlavým), že každý člověk má osobitej pach a každý se potí. Že to není normální pot, ale starej smrad, jsem nedokázala vysvětlit.
    Moje mamina na to jednou v práci dojela, řekla to té dotyčné sama...ta zase páchla rybama odspodu. No a ona s ní pak asi rok nemluvila. Nona jaksi po použití toalety nepoužila papír, ale intimspray.....

    superkarma: 0 12.06.2002, 12:13:49
  9. [20] Sasa [*]

    Jejda: holka, to jsem měla taky a vedle v kanclu mám furt.....je nucen chodit přes náš a to je teda odér. Já nakoupila takový to visací, co se dává na záchod...lepší jak letitej smrad. Ono totiž u nás to není týdenní triko, ale roční flanelka!!!!!!Občas je mi fakt blivno. Už i naše sekretářka, která sedí fakt mimo dosah, říkala, že když s ním mluví, tak jde k otevřenýmu oknu.....a to mu je 24 let. Prase.

    superkarma: 0 12.06.2002, 12:10:40
  10. [19] Radka JS [*]

    Musím jen souhlasit, že to s věkem nemá nic společného. Já ve svém prvním zaměstnání měla dvě kolegyně ve věku mojí maminky. Byly jsme skvělý tým. Hrozně ráda na to vzpomínám a někdy se navštěvujeme. V dalším zaměstnání jsem měla pro změnu dvě kolegyně vmojí generace a musím říct, že jsem se modlila za samostatnou kancelář. Teď mám samostatnou kancelář, sekretářku v mém věku ale ta má zase kolegyni ze které je dnes a denně na nervy!! Viz Tvůj přízpěvek. A reakce. Byvíme se s ní o naprosto nepodstatných věcech, které nám neublíží!! Pokud začne zabředávat do podrobností, já odcházím a moje sekretářka jí nic neříká. Chce to ignorovat. Ono jí to snad dojde samo. R

    superkarma: 0 12.06.2002, 12:06:15
  11. avatar
    [11] Kremzina [*]

    Clarco tos nemyslela vážně viď? Jaká hodná stará paní, když je jí kolem 40?! Bude mi 40 za 2 roky a stará si fakt !!! nepřipadám.
    Všechno je to o toleranci. Já když jsem v 25 nastupovala do práce, seděla jsem s paní, které bylo skoro 50 a navíc byla silná kuřačka. Hned na začátku mi řekla, že mi bude tykat a jestli chci mohu jí tykat taky, ale že mi to asi moc nepůjde, vzhledem k věkovému rozdílu. Prostě mě hned na začátku odkázala do patřičných mezí. To byl srpen. Už v lednu mě skoro prosila, ať už jí proboha tykám, že snad není tak hrozná. Měla zrovna narozeniny a asi si za těch několik měsíců uvědomila, že si můžeme rozumět. A opravdu se z nás stal dobrý pracovní i kolegiální tým. Takže problém není v rozdílu věku, ale ochotě, vstřícnosti a teleranci.

    superkarma: 0 12.06.2002, 09:39:23
  12. avatar
    [7] danae [*]

    Opravdu je to problém.Já bych situaci řešila od podlahy,nejen v dané kanceláři,ale v podniku.Kde jsou ti opěvovaní podnikoví psychologové,kteří mají svým pracovníkům ulevovat od napětí,starostí.V neposlední řadě také šéfové by neměli být jako stroje a naslouchat svým podřízeným a svým moudrým rozumem toto řešit.Ale všichni tito rádoby nadřízení se soustřeďují jen na výkon a do soukromých problémů podřízených se nechtějí míchat,ač ti by to někdy opravdu přivítali.Nadřízený by měl úzce spolupracovat s podnikovým psychlogem a postiženým člověkem a moudře to vyřešit.Třeba vlezlou kolegyni posadit k člověku,který s ní bude raz dva hotov,protože moudrý nadřízený ví,že spokojený podřízený vydává kvalitní výkon a ti zaslepení se někdy vztekají místo aby něco řešili..

    superkarma: 0 12.06.2002, 08:59:18
  13. avatar
    [4] *daisy* [*]

    Sarko, mam podobny problem, nastesti ne tak vyhraneny. Ale taky je to kolegyne o hodne starsi, ktera posloucha telefonaty, ale sama taky hodne telefonuje, k sobe do pocitace nikoho nepusti, ale sotva jsem odesla pryc, tak jsem ji nacapala u sebe na pc, ze pry si to chtela zkusit na internetu.. Mam smulu, ze se to u nas neda udelat jinak (presuny v kancelarich), protoze tuhle kolegyni jsem "vyfasovala" prave v ramci minuleho stehovani, tudiz neni cesty ven, ono to je teprve pul roku, co s ni sedim, ale uz je to taky tak, ze me prace prestava tak tesit. Je neprijemne ironicka, do vseho si osobuje pravo mluvit, neustale se snazi udelovat svoje moudra (a nejhorsi je, ze vim, ze u druhych bych podobne veci brala v pohode, ale protoze mi tak strasne leze na nervy, zacinaji mi vic a vic vadit veci, ktere u jinych ani neregistruju )

    superkarma: 0 12.06.2002, 07:53:47
  14. avatar
    [3] Vladana [*]

    Naprosto souhlasím s ClarCa. Vymýšlej si a vymýšlej neskutečné věci a ona až to bude dávat dál se naprosto znemožní. A s tím svým šéfem si určitě promluv. Pokud je normální tak pochopí situaci a nějak ti to pomůže vyřešit. Držím palečky.

    superkarma: 0 12.06.2002, 07:26:02
  15. avatar
    [1] clarCa [*]

    Za prvé - zkusila bych se odstěhovat z kanceláře. Za druhé našla bych spojence, pokud možno šéfa - třeba leze na nervy víc lidem a vyhodí jí. Nebo bych jí přestala brát vážně - holt bych oželela sourkomé hovory, nebo bych je uváděla (velmi hlasitě) - "mluv tak, abych mohla odpovídat ano nebo ne, kolegyně mě tu odposlouchává". Na dotěrné dotazy bych odpovídala někdy podle pravdy, někdy bych si to vymyslela. Třeba jednou bych přiznala oběd s Ivankou, podruhé bych řekla, že jsem byla se Zuzankou a že to je sestřenice Bartošový a říkala, že Bartošová čeká dvojčata s Gottem. Potřetí bych jí bezostyšně řekla, že jsem byla na obědě s milencem a jestli jí zajímají podrobnosti (a šla bych s kamarádkou Ivou tak, aby nás všichni viděli). Za chvíli baba nebude vědět co je pravda a co je lež a bude ze sebe dělat blba, až bude tohle roznášet po podniku. Také na dotaz a co doma bych jí třeba každý den vylíčila novou Hertinu historku....
    No a nebo - bych si našla jiné místo... ale až po poradě se šéfem, jestli by to nešlo nějak zařídit jinak - postěžuj si, že baba je furt zvědavá a furt mluví a ty kvůli ní nestíháš práci. že se na ní snažíš být vlídná a vycházet s ní, že na ní nechceš být hrubá, protože by to narušila vztahy na pracovišti a že ona to jistě myslí dobře, ale že potom se opravdu nedokážeš soustředit a že to takhle dál nejde. Jestli by tě (nebo jí) nepřesadil - a pokud možno potichoučku, protože fakt nechceš vyvolávat nějaké rozbroje s tou hodnou starou paní...

    superkarma: 0 12.06.2002, 00:32:07

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme