Tradice kávy Jacobs počala v době, které s trochou nostalgie říkáme „fin de siècle“. V roce 1895 založil v Brémách obchod s kávou, čajem, čokoládou a sušenkami šestadvacetiletý mladík Johann Jacobs. Byla to doba převratných technických novinek. Nad Evropou se vztyčila železná dáma Eiffelovka a opravdové dámy nosily široké klobouky a pánové lakýrky, hůlku a cylindr. V šantánech pestrobarevné tanečnice tančily kankán. Byla to doba dynamická, ale nebyla uspěchaná. Lidé měli čas se scházet. Byla to doba plná vůní, a přesto jí vévodila jedna nezaměnitelná vůně. Aroma kávy, u které vysedávala veselá společnost, uzavíraly se obchody, psaly se básně a padaly sliby věčné lásky.
Z kaváren a kavárniček se staly umělecké salóny i kabarety, číšnicí znali své hosty a stálí návštěvníci tu měli své stolky i svou společnost. Káva dokázala lidi sbližovat a kavárny se staly moderním fórem, kde se lidé potkávali i seznamovali.
V té době vznikaly ve velkých evropských městech slavné kavárny, které dodnes stojí na místě svého vzniku. Ve Vídni to byla kavárna Café Central, kde nad šálkem voňavé kávy sedával Gustav Mahler i Sigmund Freud. V Benátkách zas ve slavných kavárnách Caffè Florian a Caffè Quadri na náměstí svatého Marka vychutnávali skvělé espreso Giuseppe Verdi i Giacomo Puccini.
Kávou voněl i Indický salón kavárny Grand Café v Paříži ve chvíli, kdy tu bratři Lumiérové poprvé předvedli užaslému publiku svůj úžasný vynález - kinematograf. Diváci tehdy uskakovali před lokomotivou jedoucí na promítacím plátně. Na uklidnění si pak objednali kávu.
Takový byl rok 1895, v němž se narodila káva Jacobs…
Reklama