Zdraví

„Ačkoli už je mi pětatřicet, matka se pořád snaží řídit můj život a peskuje mě, že všechno dělám špatně.“

Problém, který tady nakousnu, není určitě problémem několika málo žen. Naopak. Když se okolo sebe dívám a poslouchám stesky svých přítelkyň, vím, že jsem jen jedna z mnoha. Nicméně ani tohle vědomí mi nepomáhá se přes tenhle problém přenést. O co tedy jde? O vztah, který mám se svou matkou.
Ona je strašně fajn, je moc hodná a vím, že by se pro mě a pro moje děti rozkrájela, kdyby na to přišlo, ALE… Snaží se pořád řídit můj život. Bydlíme dost daleko od sebe, takže se „naživo“ vídáme jen občas.
Naše setkání pak, místo aby probíhala jako setkání dospělých lidí, kteří se na sebe těší, probíhají jako setkání trucovitého zlostného fakana (to jako mě) a nedůtklivé, velmi přísné a neurotické matky. Bývá mi to strašně líto, ale nedokážu situaci zvládnout jinak. Vždycky to začne stejně – matka mě upozorní na něco, co dělám (už někdy v životě jsem udělala, potažmo co podle jejího mínění hodlám udělat) špatně. A věřte, že já dělám špatně úplně všechno, úklidem počínaje a výchovou dětí konče. Moje reakce je vždycky stejná – začnu se bránit (nedostatkem času, vlastním pojetím problému, prostě čímkoli). Moje matka, protože cítí, že už mě má na lopatě, zaútočí s daleko větší razancí a pak už na sebe jen křičíme, já brečím a marně matku upozorňuju, že už je mi pětatřicet, že mám dvě velké děti, které úplně sama vychovávám, že v práci vydělávám víc peněz, než ona si kdy dokázala představit, že jsem si dokázala koupit vlastní byt… To už jsme obě vytočené do nejvyšších obrátek a matka pak debatu obvykle zakončí nějakou obzvláště milou větou typu: „No ty jsi byla vždycky sebevědomá, ale já na mou duši nevím, kde to sebevědomí bereš!“
V poslední době se bohužel podobné situace neopakují už jen při osobních setkáních, ale i při každodenním „kontrolním“ telefonátu. Vlastně kdykoli zazvoní navečer telefon, sevře se mi žaludek, protože vím, co bude následovat.
Se svým problémem jsem navštívila i psychologa. Ten si myslí, že bych měla matce dát najevo lásku a odpuštění a že by ona to samé poskytla mně. Že by mi dala místo peskování a „dobrých rad do života“ mateřskou náruč, pochopení a pohlazení, což je to jediné, co bych si od ní opravdu přála. Strašně jsem se snažila to udělat podle doktorovy rady, ale nedokážu to. Když jsem se pokoušela mámu obejmout a říct jí, jak moc ji mám ráda, řekla mi, ať toho nechám, že jsem byla vždycky taková přepjatá hysterka.
Protože vím, že vztahy mezi matkami a dospělými dcerami bývají často podobné povahy, prosím poraďte, kdo máte podobné zkušenosti. Jak situaci se svou maminkou řešíte vy, když máte pocit, že vám neúnosně zasahuje do života?

Věrka
   
27.03.2002 - Zdraví - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [28] Ťapina [*]

    Mám kamarádku, které matka mluví do života ještě v pětačtyřiceti

    superkarma: 0 01.12.2003, 12:00:09
  2. avatar
    [27] Simba [*]

    Takové problémy nemám, naštěstí.

    superkarma: 0 16.11.2003, 15:11:28
  3. avatar
    [19] Saturninka [*]

    Tak to moje matka, ač bydlí jen kousek od nás, na mne i mé děti v podstatě kašle . Vídáme se jednou týdně, když přijdu s dětma k nim a to neslyším nic jiného, než jaké problémy má ONA. Nikdo jiný ji v podstatě nezajímá... Jen ona, můj 15ti letý bratr...a pak NIC. Jak žijeme my, máme-li nějaké problémy...to mne nenechá ani doříct, natož aby poradila...
    Ale i tak se bojím její blížící se operace a mám o ni strach. Je to prostě moje maminka, ať je, jaká je !!!

    superkarma: 0 27.03.2002, 20:25:53
  4. avatar
    [9] mamina [*]

    Nevím, tady je každá rada drahá Moje matka se svojí matkou taky léta nevychází, až letos, a to je mamince 60 let!, řekla: Už dost! Vyložila babičce, že se nedá citýrovat jako malej spratek, že už je bábou v důchodu a jestli babička nepřestane, přestane se s ní stýkat. Důsledně dbá, aby při setkáních povídaly jen o "nezávadných" tématech, nepouští se na tenký led, neukazuje slabiny, je fakt, že babička má své zdroje a máma ještě pracuje a tudíž je víc vidět, a tak se k babičce donese, co zase máma „udělala“, ale zdá se že to funguje. Babička se jakoby stáhla do pozadí, už není tím generálem rodiny, a pro nás je to fajn.
    Můj manžel taky bojoval se svým otcem, který je už léta v invalidním důchodu, tak času na vymýšlení blbostí má dost a dost. Když mám začal organizovat manželství, tak s ním muž vyběhl. Elegantně a slušně, ale tak, že podruhé si otec netroufl, i když na něm bylo vidět, že ho jazyk v té puse jenjen svrbí.
    Když mamince dovolíš zasahovat do svého soukromí, nebude to dobře pro tebe ani pro tvé děti. Ty bys měla být tou autoritou pro své děti a ne Tvoje matka. I když třeba uděláš něco špatně, bude to Tvé rozhodnutí a jen Ty si jej budeš muset napravit.

    Viděno, z jiného úhlu, nežárlí na tebe tvoje maminka trochu??? Píšeš, že jsi soběstačná žena, dosáhla jsi toho hodně, děti vychováváš sama, tak se nenech rozhodit. I když je to vlastní matka, zkus stanovit hranice a důsledně je dodržovat, nápad se záznamníkem se mi líbí, návštěvy, jen z tvého popudu a nedovol aby ti v tvém bytě na cokoliv sahala, žádné přepadovky, taky nedávej klíče ani kvůli kytičkám, děti by taky mohly pomoci...

    superkarma: 0 27.03.2002, 12:17:47
  5. avatar
    [8] medved [*]

    kdo dokaze zit s rodici, tak to musi byt svaty clovek , mam doma to same jako tady popisoval clanek, i kdyz od te doby, co ma mamka pritele je to lepsi...ma i jine starosti nez me ...boze dej, abysme takovy taky nebyly

    superkarma: 0 27.03.2002, 12:02:30
  6. avatar
    [7] Lotka [*]

    Mě připadá, že matky nám vyčítají většinou jejich vlastní chyby, které ony dělaly.

    superkarma: 0 27.03.2002, 11:57:17
  7. avatar
    [1] clarCa [*]

    koupila bych záznamník a "kontrolní" telefonáty filtrovala. Odpovídala bych striktně jednou za týden a v okamžiku, kdy by začaly výčitky bych zavěsila.
    Také by určitě pomohlo nepřítomné "ano, ano, jistě" - aby bylo jasné, že to pouštíš druhým uchem ven... Zato bych se živě zajímala o to, co dělá ona - co říkala její kamarádka, jak je báječné že sehnala levná vajíčka a že jí ta nová trvalá sluší - na řeči o mě bych nereagovala...

    superkarma: 0 27.03.2002, 00:18:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme