Zdraví

Je klystýr, oholení a nástřih hráze ta největší tragédie, která může ženu v životě potkat?

Soudě dle četných současných pramenů je největší tragédií - jež ženu může v životě kdy vůbec potkat - klystýr, oholení a nástřih hráze. Možná mám chorobnou fantazii, ale dokážu si představit i neštěstí ještě větší.
Když jsem tak v těhotenství sbírala porůznu informace o porodu, stále častěji jsem byla vháněná do víru čarodějnických sabatů a černé magie. Následkem toho se před mýma očima rýsoval následující obraz: Rodím. Umírám hlady a žízní. Střeva mi proplachuje cisterna s louhem. Po přirození mi jezdí sekačka Bédi Trávníčka a nemilosrdně kosí. Jakýsi řezník mi jatečními nůžkami právě nastřihl míchu. Nad tím vším se vznáší aktivistka za přirozený porod, v ruce má aromalampičku a hřímá, že sáhnu-li pro tišící prostředek, nemám právo prožívat uspokojení z narození miminka...
Ten obraz pozdější, reálný, byl poněkud odlišný. Když mě odváželi na sál, mladý lékař mi s roztřeseným hlasem opatrně sdělil, že asi bude nutné, tedy jestli nemám nějaké námitky, mi tam dole, tedy úplně dole, takže to nebude téměř vidět, trochu oholit ochlupení. Mezi dvěma kontrakcemi jsem se zmohla na kývnutí. Doktor však neskončil a očividně nabíral odvahu, aby vyřkl ortel ještě hrozivější. Pak mi zajíkajíce se sdělil: „Ona vám asi taky sestřička, ehm, ehm, zavede klystýr...“ Aha, je to tady, blesklo mi hlavou v další přestávce, nicméně ani vidina louhu mě nevyděsila natolik, jako pomyšlení, že na toho šarmantního doktora ve vrcholné fázi vyvrhnu obsah svých střev. Tož jsem znovu kývla.
V předsálí nestála cisterna ani Béda Trávníček, ale usměvavá sestřička, držící v ruce gumovou hadičku, jíž mi do zadku vstříkla pár kapek vody. Zapomněla jsem na bolesti a propadla panice - já nakonec toho doktora přece jenom po...! Než jsem stačila požádat o klystýrový nášup, přišla další sestřička a tam dole, tedy úplně dole, mi o několik milimetrů zkrátila tak 5 až 7 chloupků. Moji otázku, kdy mě někdo oholí, přerušil vpád tchýně do předsálí - prý už rodím, tak mi nese pytel švestek. Sestřičky mi je pomohly odnést na sál...
Když už silné bolesti trvaly dvanáct hodin a mé pocity se začaly blížit oné sekačce jezdící mi po břiše, zvažovala jsem chvíli zblble, zda by problém nevyřešila aromalampička, ale nakonec jsem zvolila epidurál. Díky němu jsem takřka nevěděla, že na mě naše medicína spáchala i tu třetí největší tragédii, jíž může ženu v životě potkat - to, když můj padesátikilový organismus začal opouštět organismus nový, bezmála čtyřkilový...Věřte, nevěřte, byť jsem - soudě dle četných současných pramenů - neměla nárok se z jeho příchodu na svět radovat dostatečně zaslouženě, raduji se pořád, a to je mu už půl roku.
P.S. Mají to s počtem kapek v klystýru vychytaný - toho doktora jsem nakonec nepo...!
   
13.02.2002 - Zdraví - autor: Judita Bednářová

Komentáře:

  1. avatar
    [41] Ťapina [*]

    Někomu to možná nevadí, ale já jsem třeba nebyla v životě v nemocnici, nejhorší, co jsem kdy od doktorů zažila, byl odběr krve a ani ten si nehodlám hned tak zopakovat a fakt si nemyslím, že by mi zrovna v době porodu všechny možné stresující procedury nějak prospěly. Někdo je třeba zvyklý, že se mu doktor někde šťourá. Já ne.

    superkarma: 0 25.11.2003, 16:35:36
  2. avatar
    [40] Simba [*]

    Hezký článek.

    superkarma: 0 16.11.2003, 14:11:36
  3. avatar
    [35] Andula [*]

    Tenhle článek mi připadá jako pokus ohromně vtipně zesměšnit někoho, komu sedí něco jiného než pisatelce. Když jí vyhovaal porod tak, jak jej líčí, fajn, ale zrovna tak je spousta holek a žen, kterým to nevyhovuje. A přesne o to zastáncům přirozeného porodu, mezi něž se směle řadím, jde - aby každá žena mohla porodit své dítě takovým způsobem a na takovém místě, které si sama vybere.
    Pokud jde o klystýr, holení a nástřih, jsou to často zbytečně a rutinně prováděné úkony, sama jsem rodila dvakrát, dvakrát bez klystýru a nic. Poprvé bohužel s nástřihem, vysvětlení "prvorodičky stříháme všechny" mě ale moc nebere.
    Moc ráda bych, aby tu konečně vznikly porodní domy, protože přesně to by mi sedělo. Nechápu, proč mám rodit v prostředí, které vypadá jako operační sál, když mi nic není, podruhé jsem naštěstí mohla rodit po svém a dodneška na to ráda vzpomínám. Odešla jsem de facto po pár hodinách domů, protože mě to na oddělení šestinedělí nebavilo a dodneška jsem ráda, že jsem to udělala, bylo to moc hezké, být doma. Cítila jsem se báječně, plná sil, kdežto na šestinedělí jsem mohla tak maximálně polehávat na posteli jako po prvním porodu.
    Pokud jde o porody doma - jistě, tady na ně nejosu podmínky, například v tom, že pro proodní asistentku je dost nemožné navázat spolupráci s nemocnicí, na níž by se mohla obrátit v případě potřeby, ale jinak, v evropských zemích, kde se doma rodí (Holandsko, Dánsko)nemají horší výsledky. Ona dobrá porodní asistentka si mnohdy ví rady lépe než lékař.

    superkarma: 0 19.02.2002, 22:22:00
  4. avatar
    [34] Jeremi [*]

    Nemám čas ani sílu se prokousávat předchozími příspěvky a tak se možná budu opakovat. Samozřejmě, že klystýr, oholení a nástřih není ta nejhorší tragédie, která nás může v životě potkat, ale vadí mi, jak se za léta klasických porodů podařilo vpravit lidem do podvědomí, že je to jediná správná cesta. Že "rozumná žena" si to přetrpí, protože to ani jinak nejde, a z radosti nad zdravým miminkem na všechno zapomene. I moje matka se na mě dívala jako na cvoka, když jsem se zmínila, že bych se epizotomii při příštím porodu ráda vyhnula, i kdybych se kvůli tomu musela na měsíc odstěhovat do Vrchlabí. A to přesto, že přiznala, jaké dlouhotrvající problémy měla po nástřihu ona sama.
    Vážně si nemyslím, že by nás příroda, tak pečlivá v každém detailu, stvořila tak, abychom nebyli schopni se ani zreprodukovat, aniž bychom si ublížily a natrhly se až po konečník - jak to mimochodem velmi barvitě líčí porodní asistentky v přípravných kursech. Můj kamarád (nastávající otec) při tom omdlel. Ne na sále u porodu, ale z toho barvitého popisu, co hrozí, když bude maminka natolik nezodpovědná, že se bude chtít epizotomii vyhnout.

    superkarma: 0 19.02.2002, 07:00:46
  5. avatar
    [24] elfos [*]

    ....

    superkarma: 0 13.02.2002, 23:28:44
  6. avatar
    [22] koule [*]

    Já bych taky nerodila doma. První těhotenství bez problému, porod zezačátku taky a nakonec šup a rychle na sál.Moje ségra tvrdí, že díky klystýru se ji udělalo líp a že ho při druhém bude chtít taky.

    superkarma: 0 13.02.2002, 21:53:22
  7. avatar
    [21] Libča [*]

    omlouvam se za ty dva clanky, to zase pocitac blaznil...

    superkarma: 0 13.02.2002, 20:17:30
  8. avatar
    [20] Libča [*]

    Teda nevim co rici, ale porod doma???? Zajimalo by mne ktera porodni asistentka si to lajzne, rozumna, zkusena tohle nikdy neudela.. naivni ktera asi moc paru o poredech nema se do takoveho rizika pousti ..... myslim si ze porod doma je dost velke riziko. Ja by jsem doma nikdy nerodila... na to jsou nemocnice a existuji take porodni domy, kam si maminy zajdou porodit a za tri hodky jsou zase doma... ale porad v tu chvili jsou u nich doktori a muzou jim pomoci a nikdy nikdo nevi....
    Jinak holeni, klystyr atd... tak ja k tomu mela katheter, drenaz a ziju....... za normalni porod by jsem dala vse co mam, ale za zdrave dite vic.... takze holeni, klystyr to mi zas tak zle nepripada, hlavni je zdrave dite a maminka ne????? a pristup personalu k rodicce...
    Moji segru taky jedna sestricka v chebske nemocnici dost pucovala, pry ze prisla moc brzo, pak sestra byla dost rozrusena a tak tam na ni vyjela jestli uz je tak z toho vseho vyvorana atd... myslim, ze takovou sestru by jsem v tech nejsilnejsich porodnich bolestech nakopala do jeji prdele... pak pry stala jen u okna a cumela jak se moje segra "trapi" myslim, ze u mne by to fakt asi hur skoncilo, letela by pak z toho okna..... takze jak rikam dulezite je uplne neco jineho. Jinak ten clanek byl hezky vesele napsany. Humorne. Clovek se i zasmal...

    superkarma: 0 13.02.2002, 20:15:49
  9. avatar
    [19] Libča [*]

    Teda nevim co rici, ale porod doma???? Zajimalo by mne ktera porodni asistentka si to lajzne, rozumna, zkusena tohle nikdy neudela.. naivni ktera asi moc paru o poredech nema se do takoveho rizika pousti ..... myslim si ze porod doma je dost velke riziko. Ja by jsem doma nikdy nerodila... na to jsou nemocnice a existuji take porodni domy, kam si maminy zajdou porodit a za tri hodky jsou zase doma... ale porad v tu chvili jsou u nich doktori a muzou jim pomoci a nikdy nikdo nevi....
    Jinak holeni, klystyr atd... tak ja k tomu mela katheter, drenaz a ziju....... za normalni porod by jsem dala vse co mam, ale za zdrave dite vic.... takze holeni, klystyr to mi zas tak zle nepripada, hlavni je zdrave dite a maminka ne????? a pristup personalu k rodicce...
    Moji segru taky jedna sestricka v chebske nemocnici dost pucovala, pry ze prisla moc brzo, pak sestra byla dost rozrusena a tak tam na ni vyjela jestli uz je tak z toho vseho vyvorana atd... myslim, ze takovou sestru by jsem v tech nejsilnejsich porodnich bolestech nakopala do jeji prdele... pak pry stala jen u okna a cumela jak se moje segra "trapi" myslim, ze u mne by to fakt asi hur skoncilo, letela by pak z toho okna..... takze jak rikam dulezite je uplne neco jineho. Jinak ten clanek byl hezky vesele napsany. Humorne. Clovek se i zasmal...

    superkarma: 0 13.02.2002, 20:15:17
  10. avatar
    [15] Lotka [*]

    Jindřiško, to je sice pěkné, ale já bych se prostě bála. Bála bych se o sebe, o dítě... jsou ženy, které chtějí tohle a jiné chtějí něco jiného...

    superkarma: 0 13.02.2002, 12:18:59
  11. avatar
    [13] Lotka [*]

    Nemůžu si pomoct, ale ke štěstí mi opravdu stačí rodit v příjemném prostředí s příjemnými sestřičkami a doktory, s partnerem, v klidu. A tyto tři věci /klystýr, nástřih, holení/ jsou to nejmenší, proti čemu bych bojovala.

    superkarma: 0 13.02.2002, 11:46:14
  12. avatar
    [10] Irena1 [*]

    Pěkný článek, zasmála jsem se. Konečně nějaká maminka nelíčí porod jako drastický a traumatizující věc a nenadává na doktory, sestřičky a celý svět..

    superkarma: 0 13.02.2002, 10:12:26
  13. avatar
    [9] Saturninka [*]

    ...poprvé mne oholili, dostala jsem klystýr, injekci pro rychlejší otevírání a nakonec mne nastřihli a potom zaštupovali...Žádné poznamenání jsem však necítila.
    Podruhé jsem byla chlupatá, bez klystýru (a nepos...a jsem sebe ani nikoho jinýho...) a bez jakékoli ulehčující injekce či epidurálu. Nastřihli mne až tesně před vykouknutím malé...A poznamenaná se opět necítím...
    Jinak Dadušo, ti chlapci si asi ještě nikdy nepíchli, když mají takové hloupé kecy !

    superkarma: 0 13.02.2002, 09:22:13
  14. [7] duha v [*]

    Je to asi o tom, jak se všichni děsej holení nástřihu a klystýru ne? Nevím, rodila jsem, prožila jsem to všechno a rozhodně "poznamenaná" nejsem. Ještě že mi dali klystýr, představa, že si po... miminko a všude bude smrádek mě docela děsí.

    superkarma: 0 13.02.2002, 08:59:20
  15. avatar
    [6] Lotka [*]

    Daduša - to je pěkná blbost, pochva je sval a ten se dá krásně cvičit... takže se neboj

    superkarma: 0 13.02.2002, 07:58:42

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme