Běloskvoucí zuby jsou módním požadavkem doby. Kdo nemá hollywoodský úsměv, není dostatečně in. Jak se však k bělení zubů staví stomatologové?
Před nějakou dobou i zubní lékaři propagovali bělení zubů a v každé ordinaci byla spousta reklam na bělicí prostředky. Dnes stomatologové od bělení zubů ustupují, protože celý proces může narušit zubní sklovinu a pro dobrý estetický výsledek je nutné jej stále opakovat.
Každý člověk má přirozenou barvu zubní skloviny, která je v ideálním případě barvy slonové kosti. Nápadně bílé zuby nejsou přirozené a jejich bělení zubům nijak neprospívá. Podstatou bělícího procesu je chemická reakce. Jedná se o prudkou oxidaci, jejímž výsledkem jsou peroxidy. Jejich působením dochází k uvolnění určitých substancí v zubní sklovině a nahrazení jinými, což se projeví jako vybělení zubní skloviny. Tyto prudce vyoxidované prvky však bohužel mají tendenci se navracet, takže výsledek bělení není nevratný, za několik měsíců získají zuby opět svou přirozenou barvu.
Při prudké oxidaci může dojít i k poškození zubní skloviny, a pokud se již pacient pro bělení rozhodne, měl by trvat na provedení pouze přípravky skutečně renomovaných firem. Jen pro zajímavost: pokud ponoříte vytržený zub do 30% peroxidu, vytáhnete jej za pár minut bílý jako sníh a křehký jako rampouch.
Šetrnějším způsobem bělením zubů je bělení pomocí speciálních zubních past. Jejich působení je mechanické, nikoli chemické. Navazují vlastně na recepty našich babiček, které si před taneční zábavou drhly zoubky popelem. Pomáhají odstranit ze zubů povlak a zejména pasty určené kuřákům, například Clinomyn, jsou velice účinné. Není však vhodné používat je stále.
Reklama