Zdraví

Jsou úzkostné stavy součástí i vašeho života? Bojujte s nimi.

Úzkost a úzkostné stavy bývají dnes častým důvodem k návštěvě ordinace psychiatra, psychologa či psychoterapeuta. Spousta lidí se pokouší se svou úzkostí nějak žít a přemoci ji na vlastní pěst, jsou však i takoví, kterým tenhle problém tak znepříjemňuje a ztěžuje život, že se rozhodnou vyhledat odborníka. Co jim může v současné době lékařské věda nabídnout?
V zásadě existují dva hlavní možné přístupy v léčbě úzkosti. Jedním je ovlivnění léky (farmakoterapie), druhým je léčba povídáním a jinými psychologickými prostředky (psychoterapie).
Farmakoterapie. Léčení nejčastěji začíná tím, že lékař předepisuje pacientovi nějaké léky. Děje se tak proto, že tento postup je nejjednodušší pro lékaře i pacienta. Úzkost je možno řešit dvěma druhy léků. Jednak anxiolytiky – to jsou léky, které okamžitě zmírňují úzkost (patří sem Diazepam, Oxazepam, Neurol, Lexaurin, Xanax, Atarax a další). Tyto léky si pacienti často ordinují sami, nebo si je nechávají předepisovat od praktických lékařů. Zpočátku mají velký efekt, ale měli bychom je užívat opatrně a pouze krátkodobě. Pro léčení těch, kteří trpí úzkostí či stresy delší dobu, se tyto léky nehodí. V daný moment sice úzkost snižují, ale dispozice k ní významně neovlivňují. Navíc se po nějaké době jejich účinek snižuje. K dosažení kýženého efektu se pak musejí stupňovat dávky a hrozí vznik závislosti.
Druhou skupinou léků jsou antidepresiva - léky, které se naopak užívají dlouhodobě, nemají okamžitý efekt, ale úzkostnost dlouhodobě ovlivňují a někdy i odstraňují. Tyto léky se podávají buď v případech, kdy je úzkost taková, že pacient potřebuje rychlou pomoc, aby vůbec mohl uspět v životě a podrobit se terapii. Nebo tehdy, když pacient nemá zájem o psychoterapii, ale potřebuje pomoc a zároveň se chce léčbou zabývat co nejméně. Tyto léky nemají mnoho nepříznivých vedlejších účinků.

Druhou možností léčení je psychoterapie. V současnosti se nejvíce používá takzvaná kognitivně behaviorální terapie, která klienta učí ovládat a kontrolovat své pocity a tak samostatně zvládat úzkostné stavy, nebo jim předcházet hned v zárodku. Tato léčba je v současné době velmi oblíbena, protože účinky jsou rychle znát a celý postup je poměrně krátký, většinou časově málo náročný (cca do 20 nejvýše hodinových sezení + určitý čas na domácí trénink). Počet sezení zde uvádím nejenom kvůli časové úspoře, ale i proto, že znamená úsporu peněz. Psychoterapie, má-li být účinná, musí probíhat v určité intenzitě a kvalitě léčby. Počet klientů, které jeden terapeut zvládne, je omezený a sezení jsou častá na to, aby je hradila pojišťovna, proto bývá psychoterapie v takových případech hrazena přímo klienty. V rámci kognitivně behaviorální terapie se klienti učí relaxovat a samostatně si navozovat relaxovaný stav. Učí se překonávat situace, ze kterých mají strach, zvládat je, přirozeně se v nich chovat, eventuelně z nich i mít požitek. Výhodou této terapie je, že se klient učí poradit si sám a to, že si dokazuje, že nad úzkostí může zvítězit (i bez léků), zvyšuje jeho sebevědomí a pocit, že je zdravý člověk.
Často má ale úzkost nějakou hlubší příčinu, nebo si v životě člověka už vydobyla své místo. Pokud někdo dlouhodobě trpí úzkostnými stavy, může to výrazně změnit jeho život, některé věci přestane dělat nebo se je ani nenaučí. Například lidé trpící od mládí sociální fobií (což je strach z toho být ve společnosti, který je někdy prožívaný jenom jako tréma, jindy je tak silný, že nemocní se větší společnosti vyhýbají, rychle z ní odcházejí, nemohou před cizími lidmi jíst nebo mluvit) jsou většinou méně obratní v sociálních dovednostech.
V takových případech nestačí léčba léky ani kognitivně behaviorální terapie. Klientovi může nejlépe pomoci taková psychoterapie, která mu pomůže odhalit a zvládnout příčinu jeho obtíží, pomůže mu rozeznat úlohu úzkosti v jeho životě a neučí jej poradit si bez ní, eventuálně jej doučí chybějícím dovednostech. Často se k takovému léčení používá takzvaná skupinová terapie, což jsou společná sezení skupiny klientů s terapeutem, nebo kombinace individuální (jen klient a terapeut) a skupinové terapie. Taková terapie bývá časově i finančně náročnější, může ale přinést opravdovou ozdravu a je-li správně použita a dobře prováděna, může vyvolat nebo alespoň započít výraznou změnu v životě klienta.

MUDr. Zdeněk Šolle, Institut pro výzkum rodiny, Praha 2, Vinohradská 14

Pokud byste měli zájem přihlásit se do výzkumného programu doktora Šolleho, ve kterém zdarma nabízí testování medikamentů proti úzkosti, můžete volat na kontaktní telefon 02/24 23 76 99 nebo psát na e-mail mudr.solle@centrum.cz.
   
20.09.2001 - Zdraví - autor: Jiný autor

Komentáře:

  1. avatar
    [2] Ťapina [*]

    Úzkost musí být hrozná nemoc, naštěstí jí netrpím.

    superkarma: 0 06.12.2003, 21:51:11
  2. avatar
    [1] Simba [*]

    Děkuji za nabídku, ale nerada bych byla pokusným zvířátkem.

    superkarma: 0 04.12.2003, 18:41:01

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme