Reklama
Jak známo, lékaři dohlížející na naši linii, nás před čokoládou varují a plným právem ji označují za kalorickou bombu. Jejích deset dekagramů nám totiž dodá asi dva tisíce kJ, takže abychom se jich opět zbavili, měli bychom buď 111 minut chodit, 53 minut plavat či běhat, 89 minut jezdit na kole, nebo 193 minut žehlit.
Na druhé straně je ale považována v jistém smyslu za lék. Již v 18. století se nechal slyšet amsterodamský lékař Stephen Blancardi, že tato lahůdka podporuje činnost všech žláz a "napomáhá dobrému zdravotnímu stavu". V dalších letech bývala doporučována jako medikament proti nespavosti a poruchám trávení, pro pročištění krve a svého času dokonce i coby vynikající afrodisiakum. Není divu, že zpočátku bývala prodávána v lékárnách.
Tvrzení o tom, že čokoláda může lidskému organismu prospívat, se objevují i dnes. V první řadě ho prý dokáže v případě potřeby rekordně rychle vzpružit, protože obsahuje alkaloid kofeinu, teobrominu a teofylinu, které povzbuzují činnost srdce i nervový systém. Navíc je prý schopna pomoci nám snáze se vyrovnat s některými stresovými situacemi; za to může její obsah hořčíku a některých antidepresivních látek. Čokoláda je i tématem diskusí stomatologů, kteří se ovšem stále nemohou dohodnout, zda podporuje vznik zubního kazu, či ho naopak zpomaluje.
Podle některých lékařů vyvolává u někoho již samotná vůně čokolády celkové zklidnění a uvolnění. Zřejmě proto po ní sahají ve velké míře ženy, které trpí tzv. premenstruačními tenzemi neboli zvýšenou nervností v období před menstruací.
Na závěr musíme dodat, že podle některých výzkumů není čokoláda vhodná pro lidi trpící migrénou (i když jiné výzkumy to popírají), dále pro epileptiky, lidi s dnou a močovými kameny.
Pro zajímavost dodejme, že naši předkové čokoládu popíjeli. Jednalo se o nastrouhanou kakaovou hmotu povařenou ve vodě, ev. v oslazeném mléce.

Stanislava Jarolímková