V dobré víře jsem se s touto osůbkou dala v jednom nejmenovaném knihkupectví do řeči. Kupovala jsem si právě knihu s názvem „Buďte pozitivní“, a to jsem neměla dělat. Přihnal se ke mně z druhého konce místnosti, cestou povalil polici s knižními novinkami a jednu babku, co si vybírala z kuchařských knih. Vytrhl mi z ruky mou knihu a jal se mne plísnit.
„No, to jsem čekal: Buďte pozitivní, to by se vám hodilo. Podívejte, takhle by to nešlo! Nevyhýbejte se problémům, problémy je třeba vyhledávat a pěkně se na nich povozit, a když už utíkáte, tak hezky pomalu. Ne, ne, ne!!! Jen zůstaňte pěkně negativní, kam bysme to došli, kdyby byli všichni pozitivní? To bysme se taky mohli převrátit. To by nebyla rovnováha a to bysme za chvíli všichni bydleli v Austrálii! No řekněte, paní, jak by to vypadalo? Nebo tahle zdravá výživa? To samozřejmě taky ne – pěkně k snídani smažený vajíčka na sádle. No kde by bylo naše zdravotnictví? To by tady nemuselo bejt, když budou všichni žrát květák s marmeládou z brokolice. Heleďte, od teďka mi na to pěkně myslete, po ránu se mi pěkně ponervujte, pak se pohádeje, pošlete někam všechny, co potkáte, a zajezte to pěkně krkovičkou nebo bůčkem, ať má doktor pěknej barák. Na ulici někoho pořádně nakopněte, on vám to přirozeně vrátí a hele, hnedka má policajt na výplatu. Kdepak láska? Pche! Ohleduplnost? Perte se, žerte se, ať je nějaká sranda a ať má Nova co točit. Koho zajímaj dobrý zprávy? Jen ať teče krev, ať národ zapomene na to, že nemá na složenky!“

Ještě, že přišel nějaký pán a ptal se prodavače, jestli jim už přišla „Moc podvědomí“. Chlápkovi zasvitlo v očích a jediným plavným skokem byl u něj.
Já jsem hodila svoji „Buďte pozitivní“ na pult, igelitku s věcma na plavání jsem tam nechala a utíkala jsem domů jako o život. Doma jsem se zamkla na pět západů, ke dveřím jsem přistrčila botník a asi hodinu jsem se z toho magora vzpamatovávala. Šílený bylo, že některý z těch jeho frází měly svoji zrůdnou logiku. Ale stejně – lidičky, prosím vás, buďte pozitivní!


Helena Pelikánová
Reklama